Krkonoše jsou jednou z posledních oblastí s relativně početným výskytem tetřívka obecného. Přesto počet samců podle posledního sčítání v roce 2017 klesl na pouhých 74 kohoutků. Odborníci se snaží klesající trend zvrátit vytvářením vhodných podmínek pro jeho život, zejména novými tokaništi. V Krkonoších proto letos na 11 plochách vytvořili 38 ha umělého bezlesí.

Kůrovec je aktuálně jedním z nejpalčivějších problémů v lesním hospodářství po celé republice. O aktuální situaci v regionu jednali představitelé Královéhradeckého kraje s odborníky v lesním hospodářství.

Ve východních Krkonoších na Rýchorách zachytila fotopast Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) vlka. Jde o další důkaz, že Krkonoše se po více než 150 letech stávají zájmovým územím těchto šelem.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) letos kvůli sběračům borůvek neomezí vstup do některých oblastí Krkonoš. Omezení vstupu platilo minulých 17 let, vždy přibližně od poloviny července do poloviny října. Jeho prodlužování již není nutné, protože masivní nájezdy sběračů borůvek v posledních letech pominuly.

Ve čtvrtek 17. května uplyne 55 let od vyhlášení nejstaršího českého národního parku. Před pětapadesáti lety byla završena snaha generací odborníků a vědeckých institucí o vyhlášení Krkonoš národním parkem. Tento krok navazoval na vyhlášení Karkonoského Parku Narodowého na polské straně hor o čtyři roky dříve.

Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) ocenil šest osobností, které výrazně přispěly k rozvoji Krkonoš. Cenu za rok 2017 získal lesník Antonín Jurásek, historik Miloslav Bartoš, bývalý náčelník Horské služby Krkonoše Jiří Dunka, pedagog Aleš Suk a in memoriam bývalí členové Horské služby Jan Messner a Štefan Spusta.