Mezi návštěvníky Krkonoš v letní sezoně stoupá zájem o závěr sezony, o noční návštěvy hřebenů hor, motivované zejména pozorováním východu Slunce, a roste zájem mezi cyklisty. To jsou hlavní trendy v návštěvnosti Krkonošského národního parku (KRNAP), které vyplývají z loňských dat automatických sčítačů turistů. Návštěvnost letní sezony, tedy období červenec až říjen, v meziročním srovnání stoupla.

V Labském dole v Krkonoších vědci ze Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) naměřili 1,4 metru sněhu. Na začátku února jde o nadprůměrnou hodnotu. V odlehlé části krkonošského údolí, v lokalitě Schustlerova zahrádka na úpatí lavinové dráhy, měří Správa KRNAP výšku sněhu několikrát za zimu od poloviny 90. let.

Česká republika se připravuje na očkování dětí od pěti do 11 let. V Královéhradeckém kraji budou tuto věkovou skupinu očkovat pouze praktičtí lékaři pro děti a mládež. Rodiče své děti nebudou muset registrovat. Vše domluví s jejich pediatrem. Samotné očkování dětí by mělo začít v lednu příštího roku.

Očkovací centrum, které fungovalo v obchodním centru Atrium v Hradci Králové skončilo. Poslední vakcína zde byla naočkována v pátek odpoledne. Centrum se otevřelo v červenci. Za tu dobu zde bylo aplikováno téměř pět tisíc dávek vakcín. Místo Atria mohou nově lidé pro očkování bez registrace do Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Fakultní nemocnice Hradec Králové začne od pondělí 11. října očkovat bez předchozí on-line rezervace. Místní nemocnice byla poslední, která předchozí registraci vyžadovala. Zájemci o toto očkování budou mít možnost každý pracovní den od 15:30 do 19:30.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) uložila ve správním řízení za porušení zákona o ochraně přírody a krajiny pokuty devíti motorkářům, každému 20 tisíc korun. Dva z nich už tuto částku zaplatili. Nešlo o všechny motorkáře, kteří v srpnu vjeli přes zákaz do Obřího dolu. Někteří stačili před příjezdem policie odjet. Většinou šlo o cizince. Obří důl patří z hlediska ochrany přírody k nejcennějším oblastem Krkonoš.

Povrch Sněžky je v neustálém pohybu. V důsledku mrazivého a větrného klimatu tam postupně vznikly mrazem tříděné půdy, zatímco kamenné mnohoúhelníky a brázdy, kryoplanační terasy či rozsáhlá kamenná moře jsou pozůstatky dob ledových, které Sněžku formovaly. Přírodní prostředí je na Sněžce (1603 m n.m.) nenahraditelné.

Nejvýše rostoucím stromem v Česku je smrk ztepilý. Má podobu těsného shluku kmínků pravděpodobně mající původ v jednom společném jedinci. Takzvaná smrková rodina je na jihovýchodním úbočí Sněžky v nadmořské výšce 1563,23 metru. Přestože je stáří této smrkové rodiny podle odhadů minimálně sto let, nejvyšší z kmínků nemá ani 2,5 metru.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) dosud zpracovala přibližně pět tisíc metrů krychlových dřeva poničeného červencovou bouří. Tedy zhruba jednu čtvrtinu z celkového počtu poškozené dřevní hmoty, kterou čeká odtěžení. Lesníci dosud zpracovali dřevo v oblastech, které jsou lehce přístupné technikou. Práce proto budou pokračovat minimálně do zimy. Bouře doprovázená silným větrem v polovině července poškodila větší celky lesních porostů zejména v západních Krkonoších.

Česká společnost ornitologická (ČSO) vybuduje v ptačí rezervaci Josefovské louky u Josefova na Náchodsku soustavu různě velkých mělkých tůní a ostrůvků zvanou ptačník. Dílo bude mít rozlohu tři hektary. Ornitologové tím významně rozšíří již existující mokřad, který pomůže vzácným ptákům, obojživelníkům či vážkám a přispěje k zadržení vody v krajině.