Děti rodičů s duševním onemocněním patří podle odborníků mezi přehlížené skupiny, přitom u nich výrazně roste riziko vlastních psychických problémů. Nová studie českých odborníků ukázala, že psychiatrickou diagnózu už má téměř třetina sledovaných dětí.

Dne 8. května 2025, krátce po čtvrté hodině odpolední, vyjeli královéhradečtí policisté k vážné situaci. Oznamovatelka na linku tísňového volání upozornila na svého 44letého syna, který je psychiatrickým pacientem. Měl být ve špatném duševním stavu a držet v rukou sekeru. Žena se obávala, že by mohl ublížit sobě nebo někomu jinému, a požádala o pomoc.

Jen za loňský rok volalo na Linku bezpečí 118 tisíc dětí. Největší zastoupení měly děti, které volaly kvůli myšlenkám, tendencím a pokusům o sebevraždu, sebepoškozování, smutku a depresím nebo strachu. Operátoři však radili i ohledně vztahů s kamarády, rozvodů rodičů nebo sexuálních témat.

Covidová pandemie má značný vliv také na mezilidské vztahy. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví zjistili, že v souvislosti s pandemií covid-19 vzrostl vloni výskyt duševních onemocnění u dospělé populace v Česku téměř na 30 %. Dopad je znatelný také v mezilidských vztazích, s problémy se potýkají rodiny, manželské i partnerské páry.

Letošní léto je, tentokrát netradičně po pěti letech, ve znamení olympijských her. Je to mimořádná událost nejen pro samotné sportovce, ale i miliony diváků a fanoušků. Možná, že v mnohých z nich vyvolá tento sportovní svátek, třeba poněkolikáté v životě, pocit, že se sebou musejí něco udělat. Proto, aby si zlepšili fyzickou kondici? Možná. Ale nezřídka taky proto, aby líp vypadali. Líp, rozuměj víc jako špičkoví sportovci s „vyrýsovanými“ těly. A to je právě diskutabilní…

Pandemie koronaviru se dotýká nás všech, ať jsme zdraví nebo nemocní. Covid-19 se čím dál více odráží na duševním zdraví populace. Český výzkum přináší překvapivé výsledky.