Do jaké míry může za aktuální vysoké ceny válečný konflikt na Ukrajině, existuje skutečně „Babišova drahota“ a co může každý udělat pro to, aby v zimě alespoň částečně ušetřil za energie? Nejen o tom se rozpovídal v prvním díle seriálu Bez servítků hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň.

Kožešnická a oděvní společnost Kara Trutnov k 1. dubnu splnila reorganizační plán a skončilo pro ni 13 měsíců trvající insolvenční řízení. Ukončení insolvence potvrdil v pátek usnesením Krajský soud v Hradci Králové. Cílem reorganizace bylo zachování podnikání Kary. Kara měla 160 věřitelů, kteří po ní požadovali 277 milionů korun.

Koronavirová pandemie změnila návyky českých spotřebitelů. Shodují se na tom nejen prodejci, ale také ekonomové. Češi při platbách čím dál více používají platební karty. Změnila se také frekvence a množství nákupů. Zákazníci nyní podle prodejců chodí na nákup méně často, ale za jednu návštěvu obchodu nakoupí více zboží.

O svých zaměstnancích mluví jako o týmu, bez kterého by to nešlo. „Každý ve firmě je stejně důležitý,“ říká Zdeněk Rinth. Jeho jméno v posledních měsících plní novinové stránky především kvůli jeho vztahu k české firmě Kara Trutnov. V roce 1973 do fabriky nastoupil jako dělník, postupem času se posunul až do pozice zástupce ředitele a později se stal majitelem. V roce 2018 firmu prodal, ale poté, co skončila v insolvenci se do ní vrátil, aby ji opět postavil na nohy.

Krajský soud v Hradci Králové schválil reorganizační plán zkrachovalé kožešnické obchodní společnosti Kara Trutnov. Vyplývá to z dokumentů v insolvenčním rejstříku. Reorganizace má umožnit zachování podnikání Kary. S reorganizačním plánem již 25. října vyslovili souhlas věřitelé. V insolvenčním řízení je Kara od února. Má 160 věřitelů, kteří po ní požadují 277 milionů korun.

Covid přinesl českému spotřebiteli třetí největší revoluci od druhé světové války. Ta vůbec největší samozřejmě přišla v roce 1990, kdy padlo centrální plánování výroby všeho. Tedy lépe řečeno téměř všeho. Třeba českobudějovický Budvar je dodnes poslední přežívající národní podnik. Druhou největší revolucí pak byla státní krádež veškerých úspor při státním bankrotu v roce 1953.

Jaké ekonomické dopady může mít cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan? Na jednoznačné odpovědi se neshodne politická reprezentace ani ekonomové. Zda kontroverzní cesta bude mít vliv na „chuť Číny“ investovat v tuzemsku poměrně jasně komentuje hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. Podle něho naopak návštěva může probudit zájem u zemí, které Tchaj-wan podporují, ale veřejně to však nejsou ochotny přiznat.

Živnostníci jsou nynější nejistotou biti nejvíce ze všech tří skupin firmy-živnostníci-zaměstnanci. Alespoň tak to vidí hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. Podle něho můžou mimořádná vládní opatření proti šíření koronaviru „položit“ více než deset procent reálně fungujících živnostníků. Nejen o tom se rozpovídal v rozsáhlém rozhovoru pro Drbnu.