Stop sečení srnčat. Tak se jmenuje kampaň, pomocí které se snaží skupina dobrovolníků zmírnit každoroční hrozné následky senosečí. Během května a června se totiž louky stávají úkrytem pro mláďata srnek, zajíců a dalších drobných živočichů. Velmi často ale jejich život končí pod noži sekaček.

Vodovody a kanalizace (VAK) Hradec Králové zvýší kapacitu úpravny vody z řeky Orlice o dvě třetiny ze 150 litrů za vteřinu na 250 litrů za vteřinu. Chtějí tím posílit jistotu zásobování regionu pitnou vodou, kdy kvůli dlouhodobému suchu není jasné, jak se budou vyvíjet zásoby podzemních vod. Ze sítí hradeckých vodáren je v regionu zásobováno pitnou vodou přes 168.000 lidí.

Město Hradec Králové nekoupí od státního podniku Lesy České republiky 1324 hektarů lesa na jihovýchodním okraji města. Zapovídá to novela lesního zákona z loňského podzimu, která neumožňuje zcizovat státní lesní majetek. O obchodu v hodnotě stovek milionů korun se jednalo více než rok.

První z přehrad by měla vzniknout v obci Bělá u Pecky na Jičínsku. Na ploše 40 hektarů pojme 4 miliony metrů krychlových vody. Druhou chce ministerstvo v obci Skuhrov u Rychnova nad Kněžnou. Ta má být několikanásobně větší. Podle plánů jde o rozhodu přes 90 hektarů a vejde se do ní skoro 31 milionů metrů krychlových vody. V celé České republice má ministerstvo vytipovaných 31 míst, kde chce nádrže stavět. Schválené jsou zatím dvě.

Veterináři potvrdili ptačí chřipku subtypu H5N8 ve Slepoticích na Pardubicku v chovu firmy Moras Moravany. Jde o letošní druhé ohnisko nemoci. Ptáky v chovu se skoro 140.000 kusy drůbeže veterináři vybijí. Většinou jde o brojlerová kuřata, která byla určena na porážku. Ve vzdálenosti do tří kilometrů od nového ohniska ptačí chřipky se nachází další část chovu Morasu, kde je 120 tisíc kusů drůbeže. O jejich utracení se teprve rozhodne, žádné úhyny tam dosud nebyly hlášené, řekli dnes na briefingu zástupci Státní veterinární správy (SVS) a ministerstva zemědělství.

Česká pole budou po mírné zimě nejspíš opět drancovat hraboši. Ministerstvo zemědělství se proto rozhodlo v nejzamořenějších oblastech znova povolit hubení těchto hlodavců jedem. To ale ohrožuje také ostatní obyvatele polí. Ohrožení jsou nejen dravci, kteří se hraboši živí, ale také polní ptactvo nebo zajíci. Desítky jich zahynulo loni v srpnu, kdy byl jed Stutox takto aplikován. Mezi uhynulými zvířaty byli také čápi.

Státem chystaná povinnost zmenšit pole osetá jednou plodinou na nejvýše 30 hektarů se zemědělcům v Královéhradeckém kraji nelíbí. Podle předsedy Agrární komory Královéhradeckého kraje a jednatele podniku Agro Jaroměř Jaroslava Vojtěcha to zvýší náklady zemědělcům a sníží konkurenceschopnost. Nařízení o maximálně třicetihektarových lánech chce od roku 2021 prosadit ministerstvo zemědělství. Pokud ho zemědělci nedodrží, stát jim zkrátí dotace.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) nevylučuje, že by letos mohl skončit ve ztrátě několika stovek milionů korun. Cílem podniku je ale dosáhnout kladného výsledku hospodaření. Vyplynulo to z dnešního vyjádření generálního ředitele LČR Josefa Vojáčka. Důvodem poklesu zisků podniku je propad cen dřeva způsobený přesycením trhu dřívím z kůrovcové kalamity. Loni LČR měly zisk 70 milionů korun, v letech předtím se zisky podniku pohybovaly v miliardách.

Téma hubení přemnožených hrabošů v posledních dnech hýbe českou společností. Povolení trávit tato zvířata plošně jedem Stutox vydal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Proti se ale staví ornitologové i veřejnost. Ministerstvo zemědělství informovalo, že se bude nyní zabývat tím, jak nejlépe s hrabošem naložit.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v prvním pololetí zvýšil meziročně těžbu kůrovcového dřeva o 112 procent na 2,87 milionu metrů krychlových z předchozích 1,35 milionu metrů krychlových. Celková těžba v prvním pololetí stoupla o 17 procent na 5,59 milionu metru krychlových. Podniku patří téměř polovina lesů v zemi a jeho nynější hlavní snahou je zvládnutí kůrovcové kalamity.