Více než čtvrtina domácností v Česku nyní svými příjmy sotva pokryje výdaje a úspory nemá na více než dva měsíce. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury PAQ Research a Českého rozhlasu. I domácnosti řadící se příjmy do nižší střední třídy nedokážou výdělkem pokrýt rostoucí inflaci, tedy růst cenové hladiny, a přicházejí tak o úspory.

Výdaje na bydlení se loni domácnostem poprvé za posledních deset let zvedly rychleji než jejich čisté příjmy. V průměru se zvýšily o 10,4 procenta. Průměrná domácnost loni na jaře utratila měsíčně za bydlení 6820 korun, tedy asi 15 procent své čisté částky. Zatímco lidé ve vlastním domě či bytě vydali asi 12 procent čistého příjmu, lidé v nájmu 28 procent. Za růstem celkových výdajů na bydlení bylo hlavně zdražení energií. Výsledky na tiskové konferenci dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Lidé stále mají v peněženkách desítky milionů bankovek, jejichž platnost skončila letos v polovině roku. Nejvíce rozšířené jsou neplatné stokoruny, kterých v oběhu nadále zůstává 22 milionů, tedy zhruba třetina všech stokorun. Dnes na to upozornila Česká bankovní asociace. Ke konci června skončila platnost bankovek v hodnotě 100, 200, 500, 1000 a 2000 Kč vydaných v letech 1995 až 1999, které lze do poloviny roku 2024 bez poplatku vyměnit za nové v každé bance.

Vedení Královéhradeckého kraje už má hrubou představu o novém rozpočtu na rok 2023. Ten by mohl být vyrovnaný. Hejtmanství počítá s rekordním příjmem 5,8 miliardy korun. Výdaje mají dosáhnout rovných šesti miliard. Nejvíce peněz spolknou nemocnice, opravy silnic i sociální služby.

Meziroční inflace v říjnu se zřejmě mírně snížila proti zářijovým 18 procentům. Shodují se na tom analytici. Podle nich se ve spotřebitelských cenách začal v říjnu projevovat efekt úsporného tarifu na energie a omezení příspěvku na obnovitelné zdroje. Dynamika růstu cen ale zůstává vysoká, podle analytiků meziročně dosáhla 17,2 až 17,5 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní informace o inflaci ve čtvrtek.

Růst cen v Česku v září zrychlil a inflace se zvýšila na 18 procent ze srpnových 17,2 procenta. Meziroční inflace je nejvyšší od prosince 1993. Meziměsíčně vzrostly v září spotřebitelské ceny o 0,8 procenta. Na růstu cen se nejvíce podílely ceny bydlení, a to především zdražení energií. Podle České národní banky (ČNB) i podle analytiků se inflace blíží svému vrcholu. Analytici nepředpokládají, že by tempo zdražování přimělo ČNB, aby v listopadu zvýšila základní úrokovou sazbu ze současných sedmi procent.

Nákup bez účtenky nebo na černém trhu, práce na černo, nepřiznání celého příjmu nebo třeba výplata mzdy „na ruku“. To jsou podle Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) nejčastější tuzemské aktivity v zóně šedé ekonomiky. Podle ekonomů se ji ale daří potlačovat například díky častější akceptaci platebních karet.

Růst spotřebitelských cen v Česku zrychluje už rok. V červnu meziroční inflace vystoupala na 17,2 procenta z květnových 16 procent. V posledních třech měsících se drží na nejvyšší úrovni od prosince 1993. Nejvýrazněji nadále zdražují potraviny a energie, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). Právě kvůli cenám energií očekávají analytici pokračování růstu inflace, vývoj podle některých z nich nahrává dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) mluvil o dalších úpravách sociálního systému a valorizaci důchodů.

Ceny bytů v Česku v letošním 2. čtvrtletí meziročně stouply o 13 až 27 procent, ale například v Brně a Hradci Králové za toto období mezikvartálně o jedno až dvě procenta klesly. Zároveň stoupá množství bytů, rodinných domů i pozemků k prodeji a podle statistik webu GarantovanyNajem.cz je jejich počet nejvyšší za osm let.

Češi jsou ohledně vývoje cen zboží a služeb, které v současné době rychle rostou, skeptičtí, bojí se chudoby a vláda podle nich nepodniká dostatečné kroky ke zlepšení situace. Z červnového průzkumu agentury STEM vyplynulo, že v brzké zlepšení situace týkající se inflace nevěří 82 procent lidí. Čtyři pětiny občanů začaly šetřit a omezovat své potřeby, dvě třetiny se obávají chudoby. Na 84 procent lidí tvrdí, že se vláda dostatečně nesnaží, aby zabránila výraznému nárůstu chudoby v ČR.