Růst spotřebitelských cen v Česku zrychluje už rok. V červnu meziroční inflace vystoupala na 17,2 procenta z květnových 16 procent. V posledních třech měsících se drží na nejvyšší úrovni od prosince 1993. Nejvýrazněji nadále zdražují potraviny a energie, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). Právě kvůli cenám energií očekávají analytici pokračování růstu inflace, vývoj podle některých z nich nahrává dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) mluvil o dalších úpravách sociálního systému a valorizaci důchodů.
Před rokem v červnu byla meziroční inflace nižší než tři procenta, od té doby roste. Pětiprocentní hranici překročila v říjnu, desetiprocentní v únoru. Nad 15 procent se dostala v předminulém měsíci. V posledních měsících patří k nejvyšším v Evropské unii, výrazněji než v Česku spotřebitelské ceny meziročně rostou jen v pobaltských zemích.
Ceny potravin v červnu v ČR meziročně vzrostly o 18 procent, uvedl ČSÚ. Zemní plyn zdražil téměř o 58 procent, tuhá paliva a elektřina zhruba o třetinu, teplo a teplá voda byly proti loňskému červnu dražší o 18,1 procenta. Za pohonné hmoty lidé platili o 47,5 procenta více.
Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,6 procenta. "Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle bydlení a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje," uvedli statistici. Zemní plyn zdražil proti květnu o 5,8 procenta, elektřina o 0,6 procenta, výrobky a služby pro běžnou údržbu a opravy bytu o 2,5 procenta a tuhá paliva o 3,1 procenta.
Mezi potravinami meziměsíčně vzrostly například ceny drůbežího masa, a to o 6,6 procenta. Za uzeniny lidé platili o 3,4 procenta více, za sýry a tvarohy o 3,9 procenta, za oleje a tuky o šest procent, za chleba o dvě procenta, za jogurty o 5,9 procenta a za brambory o 9,5 procenta. Naopak ovoce ve srovnání s květnem zlevnilo o 2,5 procenta a vepřové maso o 1,9 procenta.
Z jednotlivých potravin se výrazně zvýšily například ceny mouky, a to o téměř 70 procent. Chleba zdražil o 28,6 procenta, drůbeží maso o třetinu, polotučné trvanlivé mléko o 42,3 procenta, máslo o 55,8 procenta, ostatní jedlé oleje o 58,7 procenta a cukr o 41,3 procenta. Ceny stravovacích služeb byly vyšší bezmála o čtvrtinu.
Z vybraných základních potravin byl podle statistiků ve 24. týdnu nejvýraznější procentuální nárůst ceny u hladké pšeničné mouky. Před rokem ji lidé koupili v průměru za 13,28 koruny, letos v polovině června za kilogram dali 23,08 Kč. Kilogram konzumního kmínového chleba meziročně zdražil z 25,59 koruny na průměrných 35,68 Kč. Průměrná cena bílého pšeničného pečiva za kilogram stoupla za rok o 16 korun na 62,10 Kč. Cena balení deseti vajec narostla v průměru o 12 korun na 41,26 Kč.
Ceny pšenice, a tedy i mouky, pečiva a krmiv, vyhnala podle analytiků vzhůru válka na Ukrajině, která patří mezi největší světové producenty obilnin. Dopad ruského vojenského vpádu na Ukrajinu se projevuje i v cenách plynu, na jehož dodávkách z Ruska je část evropských zemí včetně ČR silně závislá.
Čtvrtek, 24. února 2022, 06:45
Proč jsou ceny nemovitostí v Hradci Králové tak vysoko? Dá se očekávat další zvyšování cen? Jak správně prodat byt nebo dům? A jak to bude s hypotékami? To jsou jen některé z otázek, které Hradecká Drbna řešila s hradeckým realitním specialistou...
Pracovní tým poradní Národní ekonomické rady vlády (NERV) dnes probíral další úpravy sociálního systému a valorizaci penzí k začátku příštího roku, řekl novinářům Jurečka. K žádné úpravě kritérií tým nedospěl, své závěry předloží dalším ekonomům v poradním sboru kabinetu a vládě. Jurečka poukázal na začínající pokles cen některých komodit na burzách, například právě pšenice, což by se podle něj mohlo projevit zastavením zdražování.
"Zejména rychlé tempo zdražování energie vnímají české firmy jako velmi limitující pro svůj rozvoj,“ komentoval inflaci hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek. Pro stabilitu ekonomiky bude podle něj důležitý vývoj v dalších měsících a letech či míra odrazu situace do inflačních očekávání. Vláda by proto měla vnímat ekonomickou realitu a nepodléhat tlakům na zvyšování platů ve státní sféře, dodal.
Rychlejší růst cen byl jen v období ekonomické transformace na začátku 90. let minulého století, upozornil analytik Deloitte David Marek. Na současné inflaci je podle něj důležité, že nejde pouze o vliv jednotlivých komodit, růst cen je plošný. "Nicméně hlavní útok na naše peněženky vede inflace prostřednictvím cen energií a potravin," dodal. Vrcholu by meziroční inflace mohla dosáhnout v letošním třetím čtvrtletí, tedy snad v červenci či srpnu, uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Kam až může cenový růst vystoupat, analytici odhadovat nechtějí, podle Jáče to bude záviset především na vývoji cen energií pro domácnosti.
Analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal uvedl, že sledování meziroční inflace je nyní spíše matoucí. Klíčová je podle něj rychlost růstu cen či jeho změna, tedy meziměsíční inflace. A ta za červen zpomalila na 1,6 procenta. Předtím byla 1,7 procenta a dvakrát 1,8 procenta. "Pokládám to za zpomalení tempa a šanci na to, že jsme na vrcholu či za vrcholem," poznamenal.
V názoru na to, zda Česká národní banka na svém srpnovém zasedání dále zvýší úrokové sazby, analytici nejsou jednotní. Riziko zvyšování inflačních očekávání naklání misky vah směrem k vyšším sazbám ČNB, podotkl Marek. Jáč pokládá výsledek srpnového jednání centrálních bankéřů za velmi nejistý. ČNB chtěla zvýšením základní úrokové sazby až na sedm procent krotit inflaci, nový guvernér ČNB Aleš Michl ale při svém jmenování další růst sazeb odmítl.
Proti květnové prognóze ČNB byla červnová meziroční inflace o 2,2 procentního bodu vyšší. Důvodem byl především větší než očekávaný růst jádrové inflace, což je inflace očištěná o sezonní vlivy, a zvýšení cen potravin a pohonných hmot, uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
Na pultech obchodů v polovině června meziročně nejvíce zdražila mezi základními potravinami hladká pšeničná mouka. Její cena byla o téměř 74 procent vyšší než před rokem. Zhruba o dvě pětiny se proti loňské polovině června zvýšila průměrná cena vajec a kmínového chleba a o třetinu více zákazníci zaplatili za krystalový cukr a bílé pečivo. Naopak zlevnila jablka. Vyplynulo to z dat na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
"Meziroční růst spotřebitelských cen výrazně zrychluje od loňského července a již překonal hranici 17 procent. V červnu k tomuto zrychlování opět nejvíce přispěly ceny potravin," uvedl k červnové inflaci ředitel odboru statistiky cen ČSÚ Jiří Mrázek. Podle něj v červnu potraviny meziročně zdražily o 18 procent. Vedle toho se například ale zvýšily i náklady na bydlení.
Z vybraných základních potravin byl podle dat statistiků ve 24. týdnu nejvýraznější procentuální nárůst ceny u hladké pšeničné mouky. Před rokem ji lidé koupili v průměru za 13,28 koruny, letos v polovině června za kilo dali 23,08 koruny. Na začátku roku byla její průměrná cena o 7,5 koruny nižší. Analytici už dřív v této souvislosti uvedli, že celosvětové ceny pšenice vyhnala vzhůru válka na Ukrajině, která patří mezi její největší světové producenty, a spolu s tím zdražily i navázané produkty jako mouka či pečivo.
Pondělí, 11. července 2022, 18:35
Češi jsou ohledně vývoje cen zboží a služeb, které v současné době rychle rostou, skeptičtí, bojí se chudoby a vláda podle nich nepodniká dostatečné kroky ke zlepšení situace. Z červnového průzkumu agentury STEM vyplynulo, že v brzké zlepšení...
Například za kilo konzumního kmínového chleba lidé v polovině června zaplatili meziročně o 39,4 procenta více, v průměru 35,68 koruny. Průměrná cena bílého pšeničného pečiva stoupla o 34,7 procenta na 23,08 koruny za kilo.
Z dalších potravin výrazně stouply ceny vajec, krystalového cukru, másla a sýru eidam. Deset vajec se prodávalo v obchodech v polovině června v průměru za 41,26 koruny, což je o 40,2 procenta více než před rokem. O téměř 33 procent na 20,24 koruny stoupla průměrná cena kilogramu cukru krystal a o 29,5 procenta na 245,63 koruny zdražil kilogram másla. Za kilogram eidamské cihly lidé meziročně zaplatili o téměř 29 procent více, 207,85 koruny.
Za polotučné pasterované mléko si lidé meziročně připlatili o 18,5 procenta více, v letošním 24. týdnu litr podle statistiků přišel na průměrných 23,32 koruny. O zhruba pětinu zdražila vepřová pečeně, kilogram masa v červnu v průměru stál 162,49 koruny.
O méně než desetinu zdražily proti loňskému červnu bílý netučný jogurt, brambory a výčepní lahvové pivo světlé. Z vybraných položek zlevnila jen jablka z 37,06 koruny za kilogram na 35,36 Kč.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
