Většina Čechů se nechá snadno zmanipulovat tím, co vidí na sociálních sítích. Myslí si to tři čtvrtiny žáků a studentů. Ti nejvíce důvěřují veřejnoprávním médiím. Důvěra dětí a dospívajících v média ale celkově klesá, vyplynulo z průzkumu mediální gramotnosti, kterou zveřejnila společnost Člověk v tísni.

Stále zřetelněji se ukazuje základní problém přímé volby. Tím je neustálé a těžko zastavitelné rozdělování společnosti na dva tábory. Vyhrocená kampaň a vyčerpávající mediální debaty, které na pracovištích i v rodinách generují spory mezi zastánci jednoho či druhého kandidáta rozhodně k zakopávání příkopů mezi lidmi nepomáhají. Ba naopak. A teď si představme, že by do druhého kola postoupili dva totožní kandidáti typu Andrej Babiš. Kandidáti, kterým jde o všechno, jednají bez skrupulí a morálních zábran a nevadí jim živit strach a nenávist ve společnosti.

Výhled prezentovaný v aktuální studii institutu Reuters o stavu médií není nikterak optimistický. Ve svém celosvětovém přehledu otevírá kritické oblasti udržitelnosti vydavatelského byznysu. Ten má za sebou dva roky pandemie, prakticky rok války v Evropě a nyní se potýká s velmi vysokou inflací. Zároveň čelí trvalé digitální transformaci, která bude, nebo již je, obohacena o prvek umělé inteligence, která se může stát značným gamechangerem při výrobě obsahu.

Na kampani pro volbu českého prezidenta mě nejvíce zaujalo neuvěřitelné faux pas francouzského prezidenta Macrona. Tři dny před prvním kolem pozval jednoho z kandidátů, Andreje Babiše do Elysejského paláce, oficiálního sídla francouzských prezidentů. Tím Babišovi otevřeně poskytl nejen velký mediální prostor, ale zároveň ukázal, kdo je jeho favoritem.

Volby by se mohly od roku 2026 konat jen v pátek od 07:00 do 22:00. Ministerstvo vnitra v návrhu ústavní novely a nového předpisu o správě voleb vládě navrhuje také stanovit pevný termín voleb do Senátu, do zastupitelstev krajů a obcí na první celý říjnový týden. Změnit by se mohla i pravidla pro tvorbu volebních okrsků, vzniknout by měl nový informační systém správy voleb. Vláda předpisy projedná na svém středečním zasedání.

Za nového českého prezidenta si lidé zvolili generála ve výslužbě Petra Pavla. Ten ve druhém kole voleb porazil bývalého premiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Volby byly ve znamení vyostřených kampaní, které však byly podle politologa Jana Kubáčka v porovnání se zahraničními kampaněmi ještě slabé. Co čeká Petra Pavla? Jakou práci má před sebou Miloš Zemana a co bude s Andrejem Babišem? To jsou otázky, na které odpovídal Jan Kubáček v rozhovoru pro Drbnu.

Včera odpoledne se Česká republika dozvěděla jméno nového prezidenta. Stane se jím Petr Pavel, který v druhém kole voleb porazil Andreje Babiše o 16 procentuálních bodů. Jeho podporu už před volbami vyslovil například hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček (ODS) nebo primátorka Hradce Králové Pavlína Springerová (HDK).

Novým českým prezidentem byl zvolen generál ve výslužbě Petr Pavel. Ve finále porazil bývalého premiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Pavel získal více než 58 procenta hlasů. Dosavadní prezident Miloš Zeman, který bude ve funkci do 8. března, dostal v roce 2018 ve druhém kole 51,36 procenta hlasů a v roce 2013 pak 54,8 procenta. Reportéři Drbny sledovali atmosféru v obou štábech.

Začíná druhý den druhého kola prezidentských voleb. Občané České republiky vybírají mezi generálem Petrem Pavlem a poslancem Andrejem Babišem. Včerejší účast se v Hradci Králové pohybovala kolem 55 procent. Volební místnosti budou otevřené dnes do 14:00. Následně začne sčítání. Výsledky voleb budeme znát ještě během odpoledne.

První den druhého kola prezidentské volby je u konce. Volební místnosti se opět otevřou v sobotu v 8:00 na posledních šest hodin. Poté začne sčítání hlasů. Kdo se stane novou hlavou státu by mělo být jasné v sobotních odpoledních hodinách. Voliči se rozhodují mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem. V Hradci Králové se volební účast vyšplhala na 55 procent.