Už odmala jsem snil o tom, že v Hradci nastoupím za áčko, říká brankář Daniel Dvořák

Máte za sebou první start za hradecký A-tým. Berete to jako další splněný sen?
Určitě je to splněný sen. Už odmala, i když hrál Hradec v první lize, jsem snil o tom, že jednou nastoupím za áčko.

A jaký pro vás tedy vůbec první zápas mezi seniory byl?
Myslím, že kluci na mě od začátku moc nepouštěli těžké střely, až ke konci přišly trochu těžší. Když přišla dorážka, tak to kluci dokázali zachránit. Určitě jim patří velké díky.

Jak dlouho dopředu jste věděl, že nastoupíte?
Je to přibližně týden, co mi to trenér řekl. Mám rád, když vím dopředu, že půjdu do brány.

Takže jste už ani nebyl nervózní?
Lehce jsem byl, ale já bývám nervózní před každým zápasem. Takže nic zvláštního.

Už to jsou chlapi a mají sílu

Ale bylo to něco jiného, chytat mezi dospělými, že?
Určitě. Líp clonili, byli hodně nepříjemní před brankou. Cítil jsem, že vidím hůř, než když jsem chytal za juniory. Mají taky tvrdší střelu, to je jasné. Už jsou to chlapi, takže mají nějakou sílu. Ale snažil jsem se to nějak nevnímat, bylo to v pohodě.

Pomohly vám i mezinárodní zkušenosti? Několik důležitých zápasů už máte za sebou.
Je pravda, že většina kluků, proti kterým jsem chytal v reprezentaci, teď už bude hrát dospělý hokej. Takže mi to určitě pomohlo. Ale určitě jsem vnímal rozdíl, nebylo to jako v osmnáctkách.

V první třetině jste se chytl fantastickým dvojzákrokem. Nejdřív jste se přesunul přes celou bránu a pak jste betonem ze vzduchu vykopl dorážku. Co vám v tu chvíli blesklo hlavou?
Ten druhý zákrok byl spíš takový reflex. Hráči v téhle situaci většinou zakončují nahoru, protože dole je beton. Tak jsem zkusil vykopnout nohu a on mi ji trefil.

Mladí kluci se s tím popasovali výborně

Nicméně aniž bych chtěl Přerov shazovat, v těchto situacích bylo znát, že hráči nemají extraligovou kvalitu, viďte?
První liga má určitě velkou kvalitu, byl bych moc rád, kdybych ji mohl někdy chytat. Ale mezi extraligou a první ligou je rozdíl znatelný. Byli trochu horší než my, ale přesto hráli dobře.

Nakonec to pro vás byla povedená premiéra, že? Dva inkasované góly, dost zákroků… 
První gól byl takový nepříjemný, tečovaný, mezi ruku a tělo. To jsem nejspíš mohl mít. Bylo to takové ošemetné a dalo se to chytat. Druhý gól byla přihrávka do prázdné, já jsem střelu tečoval lapačkou, bohužel už jsem na ni nedosáhl. Ale celkově bych utkání ze svého pohledu hodnotil pozitivně.

I nájezdy, kde jste kapituloval jen jednou?
Naši moc nedávali góly (směje se). Ale oni ti hráči moc nevymýšleli. První dva nájezdy byly střely do betonu, což nebylo nic těžkého. Pak třetí nájezd golfová střela někde z vrcholu kruhu. A ten poslední nájezd? Trefil to. Myslím, že kdybych byl trochu vyjetější, tak bych to měl. Dobře to ale vystřelil.

Celkově z týmového hlediska povedený zápas, že?
Výborný výkon. Nebyli jsme tu určitě v plné síle a mladí kluci se s tím popasovali výborně.

Škoda, že Patrik Mašín nejel nájezd

Zdálo se, že si hráči rozuměli. Přitom jak říkáte: Nastoupil velký mix s mladíky a hráči na zkoušku…
Myslím, že si to sedlo výborně. Kluci předváděli krásné akce. Sehranost nebyla úplně topová, ale mělo to úroveň.

Zachytal jste si taky proti dvěma kamarádům z hradecké juniorky – Mikuláši Pohlovi a Patriku Mašínovi. Prohodili jste něco před zápasem?
Před zápasem jsme se vůbec nebavili. Ale po zápase jsme na ledě prohodili pár slov.

Chválili vás?
Mikuláš Pohl mi popřál hodně štěstí a já jim zpátky. S Patrikem Mašínem jsme se bavili o tom, že je škoda, že nejel nájezd, protože on je v nájezdech opravdu výborný.

Jak berete svoji aktuální pozici v kádru?
Jsem trojka, přede mnou jsou Brandon Maxwell a Jarda Pavelka. Jarda je navíc po výborné sezóně, takže já jsem se svojí rolí určitě spokojený. Nejspíš budu dojíždět do druhé ligy, jedná se s Vrchlabím. A možná bych mohl odchytat pár zápasů v první lize v Litoměřicích, pokud ta možnost přijde.