Hradečtí policisté poučili nové bezdomovce "co a jak"

„Díky tomu se nejednou podařilo zachránit život lidem, kteří se s ohledem na nízké teploty a závažný zdravotní stav dostali do přímého ohrožení života,“ říká mluvčí hradeckých strážníků Eva Kněžourová.

Hlídky také bezdomovce opakovaně informují o možnosti přespat v teple azylových domů, ale zdaleka ne všichni mají zájem. „Pravidla, která v těchto zařízeních platí, nejsou ochotni respektovat, a proto raději zůstávají venku,“ dodává Kněžourová. Kapacita hradecké noclehárny je přitom zaplněná pouze z poloviny. Například při mrazivé noci na úterý bylo obsazeno 50 lůžek z celkových 90 (více zde).

Strážníci také pravidelně monitorují nové osoby. Pokud se v komunitě objeví nový člověk bez domova, informují ho o možnosti krizového bydlení a o místech, kde mohou získat praktickou pomoc sociálních pracovníků.

„Strážníci úzce spolupracují se sociálním odborem hradeckého magistrátu a pracovníky azylových domů. Azylový dům Matky Terezy nabízí ubytování pro 30 osob a spravuje zimní noclehárnu, která disponuje až 90 místy k přespání. Hradecký magistrát má pro covid pozitivní bezdomovce připraveny i karanténní prostory,“ upozorňuje Kněžourová.

Přečkat noc venku společně s bezdomovci vyzkoušel na vlastní kůži i náš kolega Petr Roubíček. „Dokud si to člověk nevyzkouší na vlastní kůži, pravděpodobně nepochopí. Zkusil jsem si to v listopadu, kdy bylo ještě relativně teplo. I tak to byla jedna z nejdelších nocí, kterou jsem zažil. Ráno jsem byl paradoxně natolik unavený, že jsem to šel dospat do teplé postele,“ popisuje Petr.

„Noc v dešti, na kartonu někde u zdi je nekonečně dlouhá. Ačkoliv se snažíte najít si pohodlnou pozici, nepovede se vám to. Osobně jsem přespával na kartonové krabici. Na rozdíl od ostatních jsem měl k dispozici spacák a měkký polštář. Všechno ale bylo během půl hodiny promočené. Nad ránem už jsem byl mokrý od hlavy k patě,“ vzpomíná. Přespat venku zkoušel zhruba před třemi lety v Trutnově, v rámci akce Noc venku.