Hradecké Stonehenge v ohrožení. Sedm tisíc let historie stojí proti nové silnici
Na první pohled je to jen obyčejné pole na okraji Hradce Králové. Žádné kameny jako ve slavném Stonehenge, žádné viditelné zbytky staveb. Přesto se pod povrchem ukrývá místo, které archeologové považují za mimořádně cenné. V Kuklenách se nacházejí dva neolitické rondely staré přibližně 6 500 až 7 000 let – stavby, které vznikly dávno před egyptskými pyramidami.
Teď se řeší jejich budoucnost. Přes větší z dvojice rondelů má vést plánovaná komunikace Nová Zelená, která má pomoci odvést dopravu z Kuklen a zároveň je podmínkou pro vznik stejnojmenného obchodního centra. Pro část odborníků a veřejnosti ale znamená hrozbu pro nenahraditelnou památku.
Stavby starší než pyramidy
Rondely nejsou stavby, které by člověk na první pohled poznal. Nejde o kamenné kruhy ani zdi vystupující nad zemí. Jejich pozůstatky ukrývá půda – tvoří je především kruhové příkopy a stopy po dřevěných palisádách.
„Rondely jsou přímým dokladem vyspělosti tehdejší společnosti. Jejich výstavba byla velmi náročná na čas, práci i organizaci lidí,“ vysvětluje Archeologické oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové.
Kukleny jsou výjimečné tím, že se zde nacházejí hned dva rondely v těsné blízkosti. Větší má průměr přibližně 130 metrů a byl objeven už v roce 2011 díky leteckému průzkumu. Druhý, menší rondel archeologové odhalili teprve v roce 2025 při geofyzikálním měření.
Přesný účel těchto staveb vědci dodnes neznají. Mohly sloužit jako místa setkávání, obřadní prostory nebo centra tehdejších komunit. Jisté ale je, že jejich stavba vyžadovala mimořádné úsilí.
„Je to úplně neuvěřitelná věc, když si uvědomíte, že to ti lidé kopali dřevěnými a kamennými nástroji,“ říká pro Hradeckou Drbnu Martin Hanousek, jeden z iniciátorů snahy o jejich záchranu.
Silnice přes pravěký monument
Rondely patří mezi nejstarší známé monumentální stavby ve střední Evropě. Vznikaly v období mladší doby kamenné přibližně před 6 500 až 7 000 lety, tedy asi o dva tisíce let dříve než slavné Stonehenge.
Nešlo o kamenné stavby, které by byly viditelné v krajině. Tvořily je kruhové příkopy a dřevěné palisády, jejichž stopy se dochovaly pod zemí. Některé příkopy mohly být hluboké i několik metrů.
Právě větší z kuklenských rondelů je ve střetu s plánovanou výstavbou. Přes jeho část má vést přibližně dvoukilometrová radiála Nová Zelená.
Komunikace má podle města význam pro dopravu v celé lokalitě. Kuklenám má pomoci odvést část aut z obydlených ulic a počítá s ní také nový územní plán.
„O větším rondelu, který je v místě plánované veřejně prospěšné stavby, se ví již 11 let a řešení v platném novém územním plánu bylo konzultováno s archeology Muzea východních Čech,“ uvedla mluvčí Hradce Králové Kateřina Rohlíčková.
Podle města je cílem rondely zachovat a zároveň umožnit vznik potřebné infrastruktury. Trasa komunikace je podle magistrátu plánována tak, aby nedošlo k porušení vrstvy pod ornicí, kde se archeologické nálezy nacházejí.
„Nový územní plán města tedy dle pokynů zastupitelstva, pořizovatele a dotčených orgánů klade velký důraz na zachování památky v nepoškozeném stavu a neumožňuje stavět stavby, které by ji narušily. Přechod radiály Nová Zelená přes větší rondel je tedy plánován po valu v dostatečné mocnosti, aby nedošlo při stavbě komunikace a potřebných technických sítí k porušení tzv. podorničí, tedy vrstvy, ve které se předpokládají archeologické nálezy,“ uvedla mluvčí.
Kritici: Pod asfaltem už památka nebude
Odpůrci současného řešení ale upozorňují, že význam rondelu není pouze v samotné půdě, ale také v jeho vztahu ke krajině. Podle Martina Hanouska by takové řešení smysl památky zničilo.
„To je stejný nápad jako chránit lebku svaté Zdislavy tím, že ji zalijete do betonu,“ přirovnává.
Podle něj není možné oddělit rondel od místa, kde vznikl. Archeologové proto navrhují spíše zachování lokality a její zpřístupnění veřejnosti například formou naučné stezky.
Petice má tisíce podpisů
Za záchranu kuklenských rondelů vznikla petice, kterou už podepsalo více než 7 tisíc lidí. Podporu vyjádřilo také Archeologické oddělení Muzea východních Čech, městská památková komise a dokonce i vlastník pozemků.
„Lidé to vnímají jako národní dědictví,“ říká Hanousek. Podle něj se neozývají pouze lidé z Hradce, ale také spolky z dalších částí republiky.
„Petici je možné podepsat několika způsoby. Petiční výbor zřídil možnost podepsat na státním Portálu občana. Jestli máte eObčanku, datovku nebo bankovní identitu, tak je to ideální forma podpory,“ popisuje Martin Hanousek s tím, že k dispozici je také „obyčejná“ elektronická petice na webu petice.com a klasické papírové archy.
Petenti chtějí mimo jiné, aby byla lokalita prohlášena kulturní památkou. O podnětu nyní rozhoduje Ministerstvo kultury.
Rozhodnutí ještě nepadlo
Budoucnost kuklenských rondelů tak zůstává otevřená. Roli bude hrát nejen stanovisko ministerstva, ale také další postup města a jeho budoucího vedení.
Šanci na změnu trasy iniciátoři petice stále vidí. Stavba komunikace totiž zatím nemá stavební povolení a prostor pro případnou změnu podle nich existuje.
„Zničením rondelů přijdeme také o ohromné množství informací. Archeologie se neustále vyvíjí a metody, které budou běžné za dvacet nebo padesát let, mohou přinést informace, které dnes získat nedokážeme,“ upozorňuje Hanousek.
Podle odborníků jde o jedinečnou možnost uchovat část historie, která přežila tisíce let. Teď se rozhoduje, jestli přežije i střet s moderním městem.
