Hradec chce vyrábět vlastní elektřinu. Soláry mají městu ušetřit miliony

Hradec Králové se vydal vlastní cestou v rozvoji komunitní energetiky. Místo toho, aby solární elektrárny stavělo energetické společenství, investuje do nich přímo město. Fotovoltaické panely tak postupně vzniknou na střechách škol, úřadů a dalších městských budov. Vyrobenou elektřinu pak bude mezi jednotlivými odběrnými místy sdílet energetické společenství.

První etapa projektu už odstartovala. Město do ní investovalo téměř 4,9 milionu korun a celkové náklady by se po dokončení dalších etap měly vyšplhat přibližně na 20 milionů korun.

„V první etapě investujeme necelých pět milionů korun. Po dokončení druhé etapy bychom se v celkových plánovaných investicích měli dostat zhruba ke 20 milionům korun,“ řekl redakci Hradecké Drbny vedoucí odboru rozvoje města Karel Vít.

Hlavním cílem je snížit výdaje za energie a co nejlépe využít elektřinu vyrobenou přímo ve městě. Podle propočtů by zapojené organizace měly nakupovat elektřinu minimálně o 15 procent levněji než dnes.

„Kalkulovaná úspora pro organizace by měla být minimálně 15 procent ceny energie. U první etapy to při současných cenách představuje přibližně milion korun za celé pětadvacetileté období. Po dokončení druhé etapy a instalaci panelů na Malšovické aréně by úspory mohly dosahovat zhruba čtyř milionů korun,“ doplňuje Vít.

Výhodou systému je také efektivnější využití vyrobené elektřiny. Například během letních prázdnin, kdy školy spotřebují minimum energie, mohou přebytky putovat tam, kde je odběr naopak vysoký. Elektřina tak může napájet například bazény, čistírny odpadních vod nebo klimatizované kanceláře.

Hradec zvolil model, ve kterém město fotovoltaické elektrárny vlastní a financuje jejich výstavbu, zatímco energetické společenství zajišťuje jejich provoz a organizuje sdílení elektřiny. Nájemní smlouva je nastavena na 25 let, během nichž se městu investice postupně vrátí.

„Sdílení je v tuto chvíli projektováno pro město a jeho organizace. Rozšíření mezi obyvatele je logickou možností dalšího rozvoje komunitní energetiky, zatím ale zapojujeme občany a firmy pouze jako dodavatele energie pro městské organizace,“ vysvětluje ředitel Technologického centra Hradec Králové Ondřej Zezulák.

Právě možnost zapojení obyvatel je jedním z dalších kroků, o kterých město do budoucna uvažuje. Podle Zezuláka už navíc odpadla jedna z největších překážek, kterou byla nejasná pravidla pro sdílení elektřiny ve veřejném sektoru.

„Legislativa se během letošního léta vyjasnila. Do budoucna ale stále existuje riziko, že se podmínky pro komunitní energetiku změní a objeví se nové poplatky, které mohou ekonomiku projektu ovlivnit. Jsme ale na začátku a celý systém se teprve postupně vytváří,“ dodává Zezulák.