ANKETA: Konec jedniček u nejmenších. Je slovní hodnocení lepší než známky?
Známky v prvních ročnících základních škol postupně ustupují slovnímu hodnocení. Změna, která už prošla legislativním procesem, má v příštích letech proměnit to, jak se budou hodnotit nejmenší školáci v Česku. Cílem je, aby děti v 1. a 2. třídě nedostávaly klasické známky, ale podrobnější zpětnou vazbu popisující jejich pokrok.
Podle schválených změn má být slovní hodnocení v 1. třídě povinné od školního roku 2027/2028, v 2. třídě pak o rok později. V dalších ročnících zůstávají známky zachovány, školy ale i nadále mohou využívat i slovní hodnocení, případně kombinaci obou forem.
Změna vyvolává debatu mezi odborníky, učiteli i rodiči. Zatímco zastánci zdůrazňují, že slovní hodnocení lépe popisuje individuální pokrok dítěte a snižuje tlak na výkon v raném věku, kritici upozorňují na jeho nejednoznačnost a vyšší náročnost v praxi.
Děti rozumí známkám rychleji, slovní hodnocení je složitější
Jedním z častých argumentů proti plošnému zavedení slovního hodnocení je jeho srozumitelnost pro děti. Známky představují jednoduchý a okamžitě čitelný systém – jednička znamená úspěch, horší známky pak jasně ukazují míru problémů.
Slovní hodnocení naproti tomu popisuje výkon dítěte větami, což může být pro mladší školáky méně přehledné. Kritici také upozorňují, že známky fungují jako jasná zpětná vazba i motivace – děti je vnímají jako odměnu nebo signál, že se jim daří.
Učitelé upozorňují na vyšší zátěž i nejednotnost
Z pohledu škol je slovní hodnocení výrazně časově náročnější. Učitelé musí individuálně popsat pokrok každého žáka. V praxi se proto často objevují šablonovité formulace, které mají práci zjednodušit.
Dalším problémem je nejednotnost. Zatímco některé školy slovní hodnocení zpracovávají detailně a konkrétně, jinde jde spíše o formální přepis známek do vět.
„Zrušení známek musí být výsledkem promyšleného systému. Samotné hodnocení je vrcholem ledovce, má odrážet podobu výuky. Je otázkou, jestli svrchu nařízená změna v českých školách změní způsob výuky. Bez toho nelze vyloučit, že navržená kritéria pro hodnocení budou jen „maskované známky“," upozorňuje odborník na vzdělávání Petr Hopfinger z organizace Učitel naživo.
Smyslem má být menší tlak na výkon
Zastánci změny argumentují především tím, že slovní hodnocení snižuje tlak na děti v nejnižších ročnících a podporuje jejich přirozenou motivaci k učení. Místo srovnávání s ostatními má více zdůrazňovat individuální pokrok – tedy to, co dítě zvládlo a v čem se zlepšilo.
„Klíčové je, aby proces v té škole probíhal formativní zpětnou vazbou, aby se děti posouvaly,“ uvedl ministr školství Robert Plaga pro Novinky.cz.
Podle odborníků má také pomoci rodičům lépe porozumět tomu, jak se jejich dítě ve škole vyvíjí, a neomezovat zpětnou vazbu jen na jedno číslo.
Známky zůstávají silným nástrojem
Na druhé straně stojí argument, že známky jsou pro děti i rodiče stále nejpřehlednější formou hodnocení. Dávají jasnou informaci o výsledku a podle kritiků fungují i jako motivace – například snaha „zlepšit trojku na dvojku“ je pro řadu dětí konkrétním cílem.
Objevuje se také obava, že slovní hodnocení může být příliš vágní a hůře použitelné při přechodu na vyšší stupně škol nebo při přijímacích řízeních.
