V zoo Dvůr Králové se narodilo mládě kriticky ohrožených antilop bongů horských
V Safari Parku Dvůr Králové nad Labem na Trutnovsku se narodilo mládě kriticky ohrožených antilop bongů horských. Bongů v přírodě žije posledních zhruba 70 jedinců a jejich chov v lidské péči je klíčový pro zachování druhu. Mládě je samice a je 110. přírůstkem bongů v historii zoo Dvůr Králové. Zoo patří k nejvýznamnějším zařízením při záchraně nejvzácnější antilopy Afriky.
Mládě 7. června porodila desetiletá chovná samice Froni, otcem je dvanáctiletý chovný samec Demba. Ve výběhu mohou návštěvníci vídat ještě dvě dospívající samice narozené ve Dvoře Králové v roce 2025 a druhou dospělou chovnou samici. Bongové patří k největším antilopám na světě, samci váží až 300 kilogramů.
Antilopy bongo zoo chová od roku 1974. Zvířata tehdy dovezl přímo z Keni v Africe tehdejší ředitel zoo Josef Vágner. V roce 1975 byl safari park první zahradou v tehdejším Československu, které se bongy horské podařilo rozmnožit. Svými 110 odchovy se dvorská zoo významně zasadila o vybudování takzvané pojistné populace v zoologických zahradách.
Bongové se vrací do Keni
Letos v dubnu dvorská zoo zorganizovala transport čtyř samců bongů horských z Evropy do Keni. Bongové byli z pražské zoo, ze zoo v německém Frankfurtu nad Mohanem, Zoo Berlín a ze zoo v dánském Givskudu. Na transport se ve Dvoře Králové zvířata připravovala od února. Bongy k transportu vybral koordinátor Evropského chovného programu (EEP) bongů horských. „Úspěšný chov a návrat bongů do Afriky je jednou z cest, jak mohou zoologické zahrady v Evropě bongům pomoci,“ uvedl ředitel dvorské zoo Přemysl Rabas.
Bongové žijí ve vyšších nadmořských výškách. Obě pohlaví mají spirálovitě zahnuté rohy, úzký profil jejich těla jim umožňuje snadný pohyb v lesích. Na rozdíl od ostatních lesních antilop žijí ve stádech, která v minulosti dosahovala počtu až osmdesát jedinců, tedy zhruba tolik, kolik je dnes všech dospělých bongů horských v přírodě.
Populaci bongů od 50. let minulého století zdecimovalo pytláctví kvůli masu a obchod s živými zvířaty a nemoci, a to zejména epidemie moru skotu v 80. letech. K úbytku přispěly i degradace a přeměna přirozeného prostředí bongů v Africe.
