Kauza vaječný likér: s mlékem nebo bez?

„Výrobci se budou muset rozhodnout, zda změní svou recepturu a mléko vynechají, nebo budou ve výrobě pokračovat v nezměněné podobě a výrobek již neponese název vaječný likér. Tato změna se bude týkat likérek po celé Evropě,“ uvádí Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.

Jako vaječný likér se v tuto chvíli smí oficiálně označovat pouze takový výrobek, ve kterém se nacházejí žloutky v množství alespoň 140 gramů na litr likéru, bílek a cukr či med. Zároveň obsahuje minimálně 14 % alkoholu v podobě lihu, destilátu nebo pálenky a používá povolená barviva, zahušťovadla a aromata.

Tyto požadavky evropského nařízení si řada výrobců dosud vykládala tak, že ve vaječném likéru musejí být ony vyjmenované složky, ale k nim je možné doplnit i další suroviny. Proto většinou do likéru přidávají ještě mléko či zahuštěné mléko. To se stalo předmětem sporu mezi konkurenčními výrobci v Německu. Věc se dostala až k Evropskému soudnímu dvoru, který na konci října rozhodl, že vaječný likér smí obsahovat pouze ty suroviny, které legislativa vyjmenovává, žádné jiné.

Většina těchto nápojů ve stávající podobě by tudíž mohla přijít o nárok na označení vaječný likér. Spadly by do kategorie „likérů s přídavkem vajec“, která umožňuje použití i jiných než vyjmenovaných surovin. „Předepsané minimum použitých žloutků je ovšem v této kategorii oproti vaječným likérům poloviční, 70 g/l nebo cca 7 %. Pokud tedy máte rádi vaječný likér s mlékem, bude v budoucnu důležité sledovat při nákupu informaci o podílu použitých žloutků,“ upozorňuje Hana Hoffmannová.

Prostudování etiket lahví vaječných likérů z českých obchodů ukázalo, že výrobci dodržují minimální podíl žloutků a alkoholu stanovaný pro danou likérovou kategorii. Horší to však bylo s přídatnými látkami. Azobarviva tartrazin, žluť SY a košenilová červeň A, která se v likérech nezřídka nacházejí, patří mezi chemické sloučeniny s výbornými barvicími vlastnostmi – odolávají času a neblednou. O jejich problematičnosti ale svědčí fakt, že se na obalech potravin s azobarvivy musejí od roku 2010 uvádět informace, že „mohou nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí“.

„Děti samozřejmě nejsou cílovou skupinou pro výrobce alkoholických nápojů, i tak ale zůstává otázkou, proč je zapotřebí likér se žloutky vůbec barvit, navíc barvivy s pochybnými dopady na lidské zdraví,“ říká Hoffmannová a dodává: „Jen pět výrobků z 15 sledovaných si vystačilo s přírodním barvivem jako je kurkumin či lutein, anebo se obešlo zcela bez barviv.“