Chybějí sestry. Řada vystudovaných končí v jiném oboru, mohu za to i útoky na internetu

Nedostatek sester ve zdravotnictví není novinkou, naopak, jedná se o problém, který Českou republiku provází už desetiletí. Tato bezesporu náročná profese byla navíc dlouhodobě platově podhodnocená, proto část vystudovaných sester záhy odešla do jiných profesí, jiné zase našly uplatnění v zahraničí.

Nyní se ale situace mírně obrací k lepšímu – jedním z mála pozitivních dopadů pandemie koronaviru je to, že lidé si naplno uvědomili důležitost této profese a zájem o studium oboru roste. Větší příliv zájemců letos zaznamenaly jak střední školy, kde absolventi získají vzdělání v oboru praktická sestra, tak vysoké školy, které vychovávají všeobecné sestry, tedy zdravotnice a zdravotníky s vyšší kvalifikací. 

Odliv sester nastává po studiu, po prvních zkušenostech a po mateřské

Sestrám za posledních několik let vzrostly platy více než jiným profesím, avšak stále platí, že práce sester je fyzicky i psychicky velmi náročná, takže z ní mnoho vyškolených sil záhy odchází. Po absolvování střední školy podle statistik zůstává v oboru 21 procent absolventek a absolventů, ale velká část z nich pokračuje ve studiu na vyšších typech škol. Z těch pak zůstává v oboru více než 90 procent zdravotníků, ale další vlna odchodů také následuje po mateřské dovolené, kdy zejména nemocniční sestry hledají uplatnění v méně náročných oborech bez nutnosti sloužit noční a víkendové služby.

Podle údajů Fakulty zdravotnických studií na Univerzitě Pardubice ročně absolvuje zhruba 1600 všeobecných sester na vyšších odborných a vysokých školách. Analýzy ukazují, že za deset let nebude současné množství absolventů stačit k tomu, aby se nahradily silné ročníky, které budou odcházet do důchodu. „Naše produkce počtu sester na 100 tisíc obyvatel je kolem čtrnácti ročně, takže jsme na úrovni zemí jako Mexiko. Jiné země jako Kanada nebo Švýcarsko mají 96 sester na 100 tisíc obyvatel, průměr OECD je okolo 44,” vysvětluje Jana Holá, děkanka Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice.

Prestiž povolání roste, množí se ale i urážky

„Pandemie ukázala význam profese sester a její důležitosti pro každého z nás. Podílí se podle mého názoru i na zvýšeném zájmu uchazečů o studium, který jsme letos zaznamenali. Školy ale nemají dost peněz, aby na to reagovaly a navýšily kapacitu, stát totiž studium sester zatím bohužel nepodporuje tak, jako například studia lékařů a učitelů,“ popisuje situaci Jana Holá.

Pokud školy zůstanou na stejné kapacitě, nedostatek sester se bude prohlubovat. Už teď podle údajů z konce března tohoto roku chybí jen v nemocnicích více než 2 000 sester. Situaci ukázal v plném světle pandemický stav, kdy byl provoz v některých nemocnicích kriticky ohrožen – nechybělo zde ani tak přístrojové vybavení nebo lůžkové kapacity, ale kvalifikované sestry.

Přestože v souvislosti s pandemií koronaviru vzrostla prestiž zdravotnických povolání, objevila se i řada nenávistných útoků mířících na nemocnice a její personál. „Veřejné výzvy k agresi vůči zdravotníkům se stále častěji objevují na dezinformačních webech i v řetězových emailech. Opakovaně k nim vyzývá také poslanec Lubomír Volný, který již dříve na svém facebookovém profilu tvrdil, že lékaři pečující o pacienty s covid-19 „vědomě vraždí“, pokud nepoužívají neschválenou a neověřenou léčbu v podobě přípravku Isoprinosine, antiparazitika pro zvířata ivermectin nebo infuze s vitamínem C,“ upozorňuje Ludmila Hamplová, redaktorka Zdravotnického deníku a projektu Manipulátoři.cz, která se zabývá především tématy zdravotnictví a dezinformací.

Hamplová zároveň varuje, že zatímco v České republice jsou útoky především slovní, schovávají se za anonymy a míří na zdravotníky obecně, v zahraničí už v souvislosti s pandemií došlo i na výhružky smrtí nebo dokonce fyzická napadení zdravotníků.