Před 79 lety Hradec sliboval věrnost nacistické Říši
Je to už 79 let. V červnu 1942 se na Velkém náměstí v Hradci Králové konala Manifestace věrnosti Říši. Její součástí byl slib věrnosti Velkoněmecké říši a odsouzení atentátu na Heydricha. Řada přítomných se ale manifestace účastnila jen pod výhružkami.
K manifestaci, na které měli lidé veřejně odsoudit atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, nedošlo jen v Hradci Králové, ale i v dalších městech – v Praze, Brně, v Plzni, Táboře nebo v Olomouci. Hlavní postavou manifestací se stal ministr školství a lidové osvěty Emanuel Moravec, který řečnil i na Velkém náměstí v Hradci Králové. Účast Hradečáků však rozhodně nemusela znamenat souhlas s politikou nacistického Německa. Účast na manifestaci byla v podstatě povinná, protektorátní moc hrozila represemi vůči těm, kdo by se chtěli účasti vyhnout.
„Svolali jsme vás nejen proto, abyste vyslechli řadu projevů, nýbrž také proto, abyste společně se svými zástupci a členy vlády demonstrovali jménem celého národa svou přítomností zde před Říší a před ostatním světem a abychom společně odsoudili nejen podlý čin spáchaný na nejvyšší osobnosti Říše v našich zemích, nýbrž abychom také skoncovali jasnými a pevnými slovy s tou cháskou, která v cizině vydává se za českou vládu, která tvrdí, že zastupuje český národ a kterou vede pan Beneš,“ uvedl na pražské manifestaci ministr Moravec. Podobný projev následoval i v Hradci Králové.
Součástí manifestace nebyl jen slib věrnosti Velkoněmecké říši a odsouzení atentátu na Heydricha, ale také odsouzení Benešovy exilové vlády. „Dnes stojí český muž i žena před volbou: buď se dát cestou, kterou jde dnešní zákonná vláda a tím si zajistit klid a slibnou budoucnost, nebo následovat Beneše Krvavého, který bezpečně tisíce a tisíce českých lidí dopraví na onen svět,“ zdůraznil v jednom ze svých projevů Moravec Čechům a Moravanům.
Podle záznamů Sicherheitsdienst, zpravodajské služby SS, však Emanuel Moravec se svým projevem v Hradci Králové moc úspěšný nebyl. „Je naprosto lhostejné, zda se manifestace zúčastnilo 15 tisíc nebo 30 tisíc lidí. Kdyby Moravec řečnil k lesu o 30 tisíc stromů, výsledek by byl možná lepší. Z lesa by se ozvalo aspoň nějaké šumění,“ ohodnotil odezvu Hradečáků jeden z agentů.
Počet účastníků na manifestacích se podle oficiálních údajů pohyboval od 40 do 80 tisíc. Konkrétní čísla z Hradce Králové však historické prameny ani dobový tisk neuvádí.
Díky řadě okázalých manifestací si česká veřejnost zároveň vykoupila zrušení výjimečného stavu, tedy stanného práva. To trvalo do 3. července 1942. Stanné soudy však pokračovaly až do 1. září. K smrti bylo do té doby odsouzeno 1 357 Čechů. Díky nacistické brutalitě, která zahrnovala i vypálení Lidic a Ležáků, se o situaci v Československu dozvěděl celý svět. V této souvislosti v srpnu 1942 britská vláda prohlásila mnichovskou dohodu za neplatnou.
