Masarykova věž samostatnosti stále čeká na dokončení
Před 100 lety, 10. července 1926, byl za účasti prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka položen základní kámen Masarykovy věže samostatnosti u Hořic v Podkrkonoší. Do roku 1938 byla věž postavena do výšky 25 metrů, pak ale její budování skončilo. Její dostavbě do projektovaných 40 metrů zabránila druhá světová válka. Několik pokusů o dostavbu věže v uplynulých letech zatím skončilo neúspěšně, ať už kvůli nedostatku financí, nebo koronavirové krizi.
Věž podle plánů architekta Františka Blažka stavěla firma Jindřicha Maliny, sochařskou výzdobu navrhli Jan Vávra a Karel Lenhart, žáci Otakara Španiela. Stojí na hřebeni Hořického chlumu v nadmořské výšce 408 metrů, je postavena na hlubokých základech na pískovcovém podloží, kámen na stavbu byl vytěžen v nedalekém lomu sv. Josefa. V přízemí je muzeum a pietní síň se jmény obětí válek. Na vrcholu je ochoz, ze kterého lze vidět panorama Krkonoš. Vrchol věže je zakrytý hvězdářskou kopulí. Na bočních křídlech budovy jsou vlastenecké reliéfy znázorňující například boje legií.
Po konci druhé světové války byla věž částečně opravena. Po roce 1948 musela být vlastenecká vyobrazení na zdi stavby zakryta, stejně jak tomu bylo už předtím za nacistické okupace. Až v roce 1989 se stavba dočkala celkové rekonstrukce. Na počátku 90. let bylo před rozhlednou umístěno sousoší Legie za hranicemi od sochaře Františka Duchače - Vyskočila. Kulturní památkou je věž od roku 2014.
Město Hořice dokonce několikrát zvažovalo dostavbu Masarykovy věže samostatnosti na původních 40 metrů. Naposledy se o tom vážně uvažovalo v roce 2018 v rámci 100. výročí vzniku republiky a stému výročí konce první světové války. Původně měla být dostavba hotová do konce roku 2020, pak se termín posunul na rok 2022, avšak kvůli koronavirové krizi z plánu nakonec sešlo.
