Počasí dnes1 °C, zítra1 °C
Pátek 27. ledna 2023  |  Svátek má Ingrid

Tereza vyrůstala v dětském domově, teď se snaží dětem pomáhat. Mimo jiné i prodejem svých fotek

Tereza Tománková. Na první pohled obyčejná žena, která se snaží pomoct tam kde je třeba. Její životní příběh je však daleko komplikovanější. Prakticky celé dětství vyrůstala v dětských domovech. Začátek dospělosti byla i v azylovém domě pro matky samoživitelky. Nyní se snaží udělat vše proto, aby se měli klienti těchto ústavů co možná nejlépe. Aktivně už pomáhá sedm let. A to jak materiálně, tak finančně. Dokonce vymyslela projekt, v rámci kterého lidem nabízí své akty. Veškeré peníze z prodeje pak použije právě na pomoc dětem a matkám samoživitelkám.

„I dítě z dětského domova může nakonec dopadnout dobře.“  

„Můj příběh začal, když mi bylo sedm let. V diagnostickém ústavu v Hradci Králové, kam děti chodí na takzvanou rediagnostiku. Určuje se tam, kam děti půjdou dál,“ začala pro Hradeckou Drbnu popisovat svůj příběh Tereza. Zaměstnanci tenkrát rozhodli, že ji umístí do dětského domova v Pardubicích. To však nebyla jediná zastávka, která ji během dětství čekala.  

„Jako puberťačka jsem šla do diagnostického ústavu do Prahy. A odtamtud pak do výchovného ústavu v Brandýse nad Orlicí, který byl vyloženě pro holky. Tam jsem byla do svých osmnácti let,“ uvedla Tereza v rozhovoru.  

Na tři roky nastoupila do zaměstnání a pak otěhotněla. Opět byla odkázána na pomoc druhých a skončila v azylovém domě pro matky s dětmi v Hradci Králové. To byl impuls proto, postavit se na vlastní nohy a začít pomáhat dětem z dětských domovů.  

„S tou pandemií a Ukrajinou je teď ochota lidí pomáhat v dětských domovech daleko menší. Lidi už jsou z toho unavení, někteří i naštvaní. Teď se k tomu přidal ještě ten požár. Největší zájem o pomoc v dětských domovech mají lidé před Vánoci,“ říká Tereza, která na Ukrajině strávila tři měsíce. 

„Dnes se snažím děti vzdělávat. Připravit je na život.“  

Všechno začalo před zhruba sedmi lety, kdy Tereza začala shánět hračky nebo oblečení od svých známých. Postupně se vše nabalovalo. Nyní pořádá například motivační sezení, na kterých se mládež v dětských domovech snaží připravit na život v dospělosti.  

„Jsou to děti od deseti do 18 let. Vždycky řešíme, co konkrétního je trápí. Většinou jsou to věci, které se například stydí řešit s vychovatelkami. Zároveň se ptám, co by si přáli. Co by v tom dětském domově potřebovali. To pak konzultuji s řediteli a následně sháním,“ popisuje část své pomoci Tereza.  

Co konkrétně v dětských domovech chybí nejvíc říct nelze, každý ústav má své potřeby a každé dítě svá přání. Všeobecně jde o jakoukoli materiální pomoc. Podle Terezy si stále více dětí přeje zážitek. „Čím dál tím více dětí chce něco zažít. Sháním proto lístky do divadla, kina, na festivaly. Snažím se oslovovat známé tváře nebo sportovce, aby se do těch dětských domovů osobně stavili,“ říká.

S Terezou jsme se shodou okolností potkali na festivalu HradyCZ, kde si nechala od interpretů podepsat společné fotky a jejich trička. Ty chce následně dražit a peníze opět použít na splnění dětských přání.  

A nepomáhá jen u dětí. V domovech pro matky samoživitelky pořádá například kurzy nošení dětí v šátku. „Z těch peněz kupuji například ta nosítka, šátky, kočárky, hrací desky a podobně,“ vysvětluje.

Podle posledních dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky je v současné době v dětských domovech zhruba čtyři tisíce dětí. Ty jsou rozmístěné do celkem 137 zařízení. Většina z nich je naplněná z 90 až sta procent své kapacity.  

Od vína, přes focení aktů až ke shánění sponzorů  

Kromě klasické pomoci se Tereza rozhodla rozjet netradiční projekt. Pravidelně se nechá fotit od profesionálních fotografů a tyto akty následně vyměňuje za finanční příspěvek. Ten lidé mohou posílat na transparentní účet. Kromě peněz od dárců tam dává peníze i sama Tereza. A to všechny honoráře z jejího focení.  

„Začalo to vlastně u vína. Filip Mlýnek s Davidem Kollerem tenkrát udělali víno s názvem Zuřivec. A já dostala nápad, že udělám fotky, na kterých to víno piju. To všechno s tím, že si to pak od Davida nechám podepsat,“ vzpomíná dnes Tereza.  

Následně přišla další nabídka na focení. Tentokrát od fotografa Pavla Špíny z Litomyšle, se kterým spolupracuje do dnes. „Pavla najednou napadlo, že půjdeme ve 13 stupních fotit do lesa. Do takové vany a vody,“ směje se. Z těchto fotek vznikl první kalendář, který si zájemci mohli koupit. 

„Ono se to možná nezdá, ale jsem dost stydlivá. Pokud bys mi teď řekl, abych se tu svlékla, tak určitě ne. Musí v tom být ten podmět, že je to pro dobrou věc. A strašně důležité je mít za foťákem profesionála,“ vysvětluje Tereza.  

Zároveň přiznává, že peníze na transparentní účet posílají především muži. Většinou jde o částky v řádu tisícikorun. Už několikrát ale posílala své fotografie ženám. „V dětských domovech řešíme tu problematiku dětí, ne kde se na to ty peníze berou. Nikdo s tím problém nemá. U peněz od sponzora se taky nezajímáš, odkud je vzal,“ uzavírá náš rozhovor Tereza. 

Vše, co Tereza Tománková dělá je dobrovolnickou činností. Všechny finanční příspěvky využívá pouze k nákupu materiální pomoci do dětských a azylových domů. Kromě výše zmiňované pomoci se aktivně snaží shánět i sponzory. Aktivně spolupracuje například s Cestovatelským festivalem Pardubice nebo Alzou.

Hodnocení článku je 56 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto archiv Terezy Tománkové

Štítky Tereza Tománková, pomoc, dětské, azylové, domov, sociální, služba, sbírka, ČR, focení, akty, instagram, transparentní, účet, podpora, zkušenost, příběh, dětství, dětský domov, peníze, azylový dům, Hradec Králové, Ukrajina, Pardubice, David Koller, Ministe

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.