Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Pátek, 27. listopadu 2020, 14:00
Podle psychologů přináší druhá vlna koronaviru větší zátěž na psychiku jedince než první. Ve společnosti přibylo různých dezinformací, frustrace a zloby. Vymizela i jarní vlna solidarity. Zatímco na jaře republika šila roušky a pekla chleba, na podzim se s podobnými aktivitami setkáváme už jen minimálně.
O dobrovolničení už není zdaleka takový zájem jako na jaře. Celá řada zdravotnických a sociálních zařízení se personálně ocitá na hranici udržení plnohodnotné péče, volá o pomoc, ale nikdo neslyší. Lidé jsou unavení, mají už koronaviru plné zuby. Holt „neodešel“, jak někteří předpovídali.
Lékaři v první linii už nejsou oslavovanými hrdiny. Jsou přetížení a neustále čelí vlně lživých zpráv a zlehčování situace, což lze sledovat i na stránkách Hradecké drbny. „Oni si to vybrali, nikdo je nenutil,“ píše čtenář Milan pod článkem Zpocené tělo pod ochranným oblekem a smrt z minuty na minutu. To je každodenní realita na náchodské covidové JIP.
Naše společnost je opět polarizovaná. Spor „Zemanovci“ versus „pražská kavárna“ vystřídalo téma covidu. Jsou opatření přehnaná a zbytečně likvidují ekonomiku? Nebo by vláda měla ještě přitvrdit a více sankcionovat? Je logické, že ten, kdo kvůli koronaviru zbankrotoval, se nebude vůči vládním opatřením vyjadřovat se stejným pochopením jako ten, koho se opatření dotkla maximálně v tom, že si nemůže zajít na pivo a v obchodě si musí nasadit roušku.
Ve společnosti můžeme sledovat stále vyšší nedůvěru v oficiální instituce – vládu, úřady, veřejnoprávní média i vědu. A to je úžasně živná půda pro všechny konspirační teorie. A emoce. Ale přece jen… nemohli bychom se i tak k sobě chovat slušně?
Foto Nemocnice Jihlava
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
