KOMENTÁŘ: Neplatiči zatěžují bytové jednotky. Jejich odpojení od tepla má limity

Rozhodnutí Nejvyššího soudu, které stálo u zrodu tohoto pozměňovacího návrhu, jasně ukázalo, že společenství mají právo se bránit proti těm, kdo zneužívají systém na úkor poctivých obyvatel. Je totiž neúnosné, aby se dluhy neplatičů přenášely na bedra ostatních vlastníků a členů družstev. Každý takový dluh je přímou finanční zátěží pro celé společenství a ohrožuje jeho stabilitu.

Ostatně jak dokazuje naše studie s Centrem ekonomických a tržních analýz (CETA), existenciální problém mohou neplatiči způsobit i velkým bytovým družstvům, která hospodaří s milionovými rozpočty. Pokud člen družstva nehradí měsíční zálohy, dochází ke kumulaci dluhů, které mohou dosáhnout vysokých částek. Například již po jednom roce činí záporná bilance 53 232 Kč (celkem) = 426 Kč / člen, po dvou letech už 108 274 Kč (celkem) = 866 Kč / člen a po třech letech dokonce 165 187 Kč (celkem) = 1 321 Kč / člen. U menších družstev je pak tento problém samozřejmě mnohonásobně vyšší. 

Nicméně, je důležité si uvědomit, že i když je tato změna zákona vítaná, její praktická aplikace může být v mnoha případech značně omezená. Distributoři plynu a elektřiny mají technické možnosti okamžitého odpojení, což u bytových družstev a SVJ v případě hromadně poskytovaných služeb často chybí. Především u starších nemovitostí s vertikálními rozvody tepla a vody je technicky nemožné odpojit jeden byt, aniž by to neovlivnilo dodávky ostatním, řádně platícím. Stejně tak je obtížné přerušit čerpání služeb ve společných prostorách, jako je úklid nebo osvětlení, kvůli jednomu dlužníkovi.

Toto opatření se tedy projeví spíše u novějších bytových domů, kde jsou instalovány horizontální rozvody a je technicky možné individuální odpojení. Pro většinu bytových domů v České republice půjde spíše o psychologickou hrozbu a preventivní nástroj, který může na neplatiče vyvinout tlak a motivovat je k úhradě dlužných částek.

Ačkoliv se počet dlužníků v posledních letech významně nemění, alarmující je rostoucí podíl nevymahatelných pohledávek, který už dosahuje kolem 50 procent. Obáváme se, že další zmírnění podmínek pro oddlužení, které přinesla novela insolvenčního zákona, tento trend ještě zhorší.

Proto i nadále považujeme za klíčové pro jednání s politickými představiteli prosazení dalších úprav, které by skutečně přispěly k finanční stabilitě bytových družstev a SVJ. Jednou z nich je například zavedení zákonného zástavního práva k družstevním podílům, které by družstvům zajistilo silnější pozici při vymáhání pohledávek a ochránilo poctivé členy před důsledky nezodpovědného jednání menšiny.

Tato novela je krokem správným směrem, ale cesta k efektivnímu řešení problému neplatičů je stále dlouhá. Musíme se zaměřit na komplexní legislativní řešení, které bude prakticky proveditelné a ochrání práva všech.