Nadýchal čtyři promile, ale nepil. Co je možné a co jsou výmluvy?

Policisté u silnic denně poslouchají desítky výmluv. Řidiči spěchají k lékaři, pro děti nebo na důležitou schůzku. Jiní tvrdí, že značku přehlédli, nebo že tam ještě nedávno nebyla.

Podle policejní mluvčí Karolíny Macháčkové patří právě časová tíseň mezi nejčastější argumenty. Častá je i neznalost dopravního značení.

Objevují se ale i výmluvy spojené se zdravotním stavem nebo technikou. Řidiči mluví o náhlé nevolnosti nebo chvilkové nepozornosti. Podle policistů tyto potíže často „zázračně“ odezní ve chvíli, kdy je zastaví hlídka.

„Ačkoliv jsou některé příběhy řidičů pro policisty lidsky pochopitelné a občas i úsměvné, pro posouzení přestupku nejsou rozhodující. Policisté se při silničních kontrolách opírají o objektivní fakta a zjištěné důkazy, jako je například záznam z radaru,“ říká Karolína Macháčková pro Hradeckou Drbnu.  

„Výmluva, byť originální, přestupek nevymaže a bezpečnost na silnicích nezajistí,“ upozorňuje mluvčí.

Když výmluva není výmluva

Občas se ale stane, že zdánlivě neuvěřitelné vysvětlení je pravdivé.

Policie na sociálních sítích popsala případ z Ostravy, kde řidič nadýchal přes čtyři promile alkoholu. Tvrdil, že nepil – a nelhal. Opakované testy totiž vyšly negativně. Na vině byl podle všeho větrový bonbon.

Podobné zkušenosti sdílejí i další lidé. Jeden z řidičů popsal, že mu policejní tester ukázal alkohol krátce po tom, co na skla použil zimní směs do ostřikovačů. Výpary se dostaly do kabiny a ovlivnily měření. Policisté ale situaci rychle vyhodnotili a test zopakovali mimo vozidlo – s nulovým výsledkem.

Napínavé měření popisuje i další řidič na sociální síti. Ten nejprve „nadýchal“ 1,2 promile, při druhém testu 0,6 a až třetí pokus ukázal nulu. Na vině byla podle něj ústní voda. Jiný muž zase uvedl, že mu přístroj ukázal 3,8 promile kvůli bonbonům na bolest v krku. Po několika minutách byl výsledek opět nulový.

Přístroj rozhoduje

Podobné případy ale nejsou běžné. Většina kontrol končí jasným výsledkem.

Ať už řidiči přijdou s jakýmkoliv vysvětlením, rozhodující je vždy měření. Policisté proto v případě pochybností test opakují nebo volí přesnější metody.