BLOG: Moje zkušenost s koronavirem: kam se hrabe chřipka s angínou dohromady

Hned v úvodu bych ráda zmínila, že mohu mluvit jen za sebe a své blízké, protože průběh nemoci je logicky velmi individuální. Ve svém okolí mám například i ženu, která byla naprosto bezpříznaková a nebýt pozitivního testu, neměla by šanci nic poznat.

Že něco není v pořádku, jsem poznala čtvrtý den po kontaktu s covid pozitivní kamarádkou. Bolely mě svaly na nohou tak, že jsem se nemohla zvednout z postele. K tomu se další den přidaly i pořádné bolesti hlavy a zad. 

Šestý den po kontaktu (v pondělí), kdy jsem jela na testy, mi bylo úplně nejhůř. Byla jsem si celkem jistá, že test vyjde pozitivně, protože mi bylo hrozně zle, ale úplně jinak, než jsem doposud zažila. Navíc jsem nikde nebyla, neměla jsem kde přijít k jiné viróze. Viděla jsem se jen s covid pozitivní kamarádkou – první návštěvou po tom, co nám skončila preventivní tří týdenní karanténa – jako naschvál.

O tom, jak probíhal odběr jsem psala už v minulém článku. Ještě ten samý den přišel výsledek – NEGATIVNÍ. Připadala jsem si jako blázen. Je to snad psychosomatické? Nebo jsem vážně takový hypochondr? Den na to už mi bylo celkem líp, tak jsem to neřešila. Jenže následující den (středa) můj muž dostal vysoké horečky. K tomu ho taky šíleně bolely nohy, záda a hlava – prostě jako přes kopírák – s tím rozdílem, že já jsem teploty neměla.

Myslela jsem, že už jsem z toho venku, když se mi najednou zase dost přitížilo – a úplně jinak. Hodně mě bolely dutiny, jakoby za očima, a přidala se k tomu obrovská únava a malátnost. Opět jsem měla problém se zvednout z postele. Byli jsme s mužem zkrátka super dvojka. Do toho začala naše dvouletá dcerka pokašlávat a nejspíš měla i teploty (jako naschvál se nám rozbil bezdotykový teploměr a klasickým lihovým se nám ji nepodařilo změřit). Nutno říct, že dcerka byla úžasná a snášela to z nás tří nejlíp. V pátek jsme oba s mužem přišli o čich. A já i o chuť. V sobotu byl muž objednaný na testy a v neděli nám přišel výsledek – POZITIVNÍ. Bude znít blbě, když napíšu, že se mi normálně ulevilo? Stejně jsme věděli, že to máme, a teď jsme to aspoň měli konečně černé na bílém.

Na covidu je zvláštní, že přichází ve vlnách. Vždycky jsem měla nějaký den pocit, že už jsem v pořádku, bez problémů jsem doma fungovala a pak bum – zase se objevily nějaké nové příznaky. Ke konci nemoci to byl nově hrdelní kašel a problémy s dechem. Celkově se to hrozně vleklo, ležela jsem zhruba deset dnů.

Další týden pak trvalo, než se mi obnovil čich a chuť. Co si budeme povídat, třeba při vynášení nočníku to byla velká výhoda :-).