KOMENTÁŘ: Mezinárodní den žen jako socialistický přežitek nebo svátek rovnoprávnosti?
Dnes, 8. března, slavíme Mezinárodní den žen. Jedná se o socialistický přežitek nebo stále důležitý svátek? A mohou karafiáty a bonboniéry napravit přetrvávající rozdíly v platech i příležitostech pro ženy?
V roce 2023 bylo Česko na šestadvacáté příčce evropského indexu rovnosti žen a mužů. Hůř na tom bylo už jen Rumunsko a Maďarsko. Ženy stále vydělávají za stejnou práci méně než muži a přetrvává i velmi nízké zastoupení žen v rozhodovacích pozicích – ať už se jedná o politiku, veřejné instituce či vedení firem.
Ženy ženám
Mezinárodní den žen vznikl jako svátek boje za rovná práva žen. První demonstrace za lepší pracovní podmínky a volební právo se konaly ve Spojených státech a Evropě už na počátku dvacátého století. V roce 1910 byl na Mezinárodní konferenci socialistických žen v Kodani poprvé navržen oficiální den věnovaný ženám. Datum 8. března se ustálilo až vlivem velké demonstrace žen v Petrohradě z roku 1917.
Od té doby si svátek prošel různými fázemi – od bojových demonstrací přes socialistickou oslavu žen jako matek a pracujících dělnic až po dnešní podobu, kdy si připomínáme nejen úspěchy, ale i přetrvávající problémy.
Proč je stále důležité slavit ženy?
Mnoho lidí se domnívá, že už dnes není důležité se zabývat rovnoprávností žen a mužů. Vždyť ženy mohou studovat, podnikat, rozhodovat o svém životě. To vše je pravda, ale i přesto čelí překážkám – skleněnému stropu v kariéře i stereotypům.
Jedním z nejpalčivějších témat genderové nerovnosti je však stálá propast v platech žen a mužů. V Česku se během posledních sedmi let rozdíl v průměrné mzdě žen a mužů sice snížil – ženy ale pořád vydělávají o patnáct procent méně než muži.
Když se zeptáme, proč tomu tak je, dostaneme různé odpovědi – ženy si prý častěji vybírají hůře placené profese nebo nežádají o vyšší plat. Ale není právě to důsledek společenských stereotypů a menší podpory pro ženy?
Feminismus nechce zničit muže
Co si spousta lidí stále nechce přiznat, je fakt, že feminismus není hnutí nebo odboj proti mužům. Ve skutečnosti zastává rovnoprávnost a to, že by ženy i muži měli mít stejné příležitosti. Podpora feminismu je ale výhodná nejen pro ženy.
Proto muži, zbystřete! Systém, s předem danou „mužskou“ nebo „ženskou“ rolí, ve kterém většina z nás vyrostla, není zdravý pro nikoho. Muži mohou žít mnohem spokojenější i zdravější život, když je společnost nenutí být vždy nekompromisními a ekonomicky nejúspěšnějšími tvrďáky.
Muži si už teď v zemích, které mají rovnoprávnější nastavení (typicky severské země), mohou dovolit být citlivější, trávit více času s rodinou nebo si vybrat kariéru, která je baví. A to, aniž by se na ně druzí dívali skrz prsty.
Mezinárodní den žen proto není jen o květinách a přáních. Je to příležitost zamyslet se nad tím, jak daleko jsme již došli, ale jak dlouhá cesta nám ještě zbývá. Protože rovnoprávnost neznamená, že ženy přestanou být ženami, ale že se každý bude moci svobodně rozhodnout, kým chce být. A tak ženám k MDŽ přeji místo bonboniér rovná práva a stejné zastoupení ve veřejné i soukromé sféře.
