Víte, že nebudete mít takový výběr potravin, budou dražší, budete splácet ještě vyšší schodek rozpočtu a asi nám zkomplikují vývoz aut? To vše jsem pro vás za pouhé tři dni tohoto týden zařídil. Čtěte dál, řeknu Vám o tom více.

Armáda včetně členů aktivních záloh výrazně pomáhá zvládat současnou situaci s pandemií koronaviru. Vláda se k ní ale přesto obrátila zády, když mj. vyškrtla 10 miliard, které měly být určené na investice. Pokud peníze armáda nedostane, bude se z ní postupně stávat skanzen nebo spíše nejdražší vojenské muzeum na světě.

Znovu se ukázalo, že v krizi se ukáže reálná efektivita fungování systému. A také to, že každý systém je tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek. V Česku opozice právem ve Sněmovně křičí, že očkování proti covidu nefunguje a je selháním vlády. V Izraeli proočkovali za tři týdny 20 procent populace. Z českého pohledu to zní skoro jako zázrak. Je to jejich zázrak nebo naše selhání?

Titanic se potápí, ale na jeho palubě se stále hraje a tančí. Jako Titanik si představuji naši republiku, která se aktuálně potápí v moři očkovacích problémů, ačkoliv vláda se nás denně v celé řadě svých prohlášení snaží přesvědčit o pravém opaku.

Denně diskutuji se svým otcem na téma očkování seniorů proti covidu. Je mu 84 let, nemoci se velmi bojí a už několik měsíců ví, že se chce nechat očkovat. V posledních dnech omezil z obavy před nákazou svůj pohyb venku mimo domov na minimum. Jedinou naději vidí v očkování, které pro něj představuje pomyslné světlo na konci tunelu. Ví, že bez něj se situace těžko vrátí k normálu.

Lidé milují reality show a neváhají je nejen sledovat, ale také o nich diskutovat na internetu i v životě. Pro mnohé je ale ztráta soukromí, zdá se, cestou k penězům. Má to smysl a neztrácíme tím více, než získáváme?

Dávat lidem, kteří budou očkováni proti koronaviru výhody v podobě možnosti účastnit se kulturních akcí anebo navštěvovat restaurace je možná epidemiologicky lákavé, ale viděno všemi ostatními společenskými měřítky je to špatně.

Uff. Právě jsem skončil. Jsem rok 2020. A že jsem byl rokem. Myslím, že jste si vy Češi, ale i celý svět oddechli. Všichni na mě budou vzpomínat. Byl jsem špatným rokem. Omlouvám se. Možná jsem byl nejhorším rokem vašeho života. Loni v lednu to tak vůbec nevypadalo. Všichni jste si mysleli, že budu po předchůdci roku 2019 ještě lepší. Plánovali jste, měli jste předsevzetí.

Dokud se to nestalo, nikdo z nás si neuměl ani představit do jaké míry může světová pandemie ovlivnit naše životy. I přes to všechno kolem musela většina lidí dál fungovat. Stejně na tom byla i Hradecká Drbna. Ta na začátku roku kompletně vyměnila svůj tým a začala se učit, jak k pandemii přistupovat.

Je to každý rok stejné. Chlapi neustále vzdychají, že neví, co nám mají koupit k Vánocům. Jakto? Vždyť je to tak jednoduchý! A my ženské si zase lámeme hlavu nad tím, čím jim sakra udělat radost. Proč? Co je na tom složitýho, nechápou zase oni.