Obce dále omezují hazard, příjmy z něj přitom některým rostly

Od letoška platí v Česku pro provozování hazardu přísnější podmínky. Hrací automaty smějí být už jen v kasinech a hernách, ne v barech a restauracích, a hráči se musí registrovat. Počet automatů klesl v Česku podle údajů zveřejněných v březnu nevládní organizací Transparency International (TI) ze 130 tisíc v roce 2010 na nynějších asi 7000. Podle ministerstva financí, které do statistik zahrnuje také automaty povolené podle nového zákona o hazardu, je automatů zhruba 30 tisíc. 

Třeba Praha hazard reguluje od roku 2008. V roce 2013 město výrazně omezilo počet heren a v roce 2016 je zakázalo úplně. Od roku 2013 tak zmizelo 387 heren. Na území metropole jsou povolena jen kasina, která musí nabízet i živé hry, například ruletu s krupiérem. A i navzdory tomu příjmy z automatů do rozpočtu města rostou - z 689 milionů korun v roce 2013 na 727 milionů v roce 2016. Podle zastupitele Ondřeje Mirovského (Zelení/Trojkoalice), který se problematice hazardu věnuje, to je zřejmě dáno větším množstvím takzvaných videoloterijních terminálů. 

Růst příjmů zaznamenala i další města. V Prostějově v Olomouckém kraji je hazard omezen od roku 2012. Příjmy z hazardu měl Prostějov v roce 2014 zhruba 45,5 milionu, zatímco loni již 69,5 milionu, uvedla mluvčí radnice Jana Gáborová. Také v Olomouci i po zrušení části heren příjmy stouply ze 107,3 milionu v roce 2014 na loňských 168,7 milionu. Důvodem je podle města zřejmě vyšší aktivita hráčů, v posledních letech bylo otevřeno velké kasino. Letos ale magistrát již očekává pokles příjmů na 150 milionů korun kvůli zpřísnění zákona o hazardu, uvedla mluvčí radnice Radka Štědrá. 

Pro řadu měst však omezení hazardu znamenalo pokles přílivu peněz z této oblasti do rozpočtu. V Brně, kde klesl do dneška počet automatů od jejich zákazu v roce 2015 z 1500 na 30, se příjmy města z hazardu snížily ze skoro 300 milionů korun v roce 2013 na loňských 60 milionů. Novinářům to řekl náměstek primátora Matěj Hollan (Žít Brno). Ve Žďáru nad Sázavou, kde už není žádný automat, se kvůli tomu rozpočet ztenčil asi o šest milionů. "Na druhou stranu to má pozitivní dopad na to, jak dnes vypadá především centrum města. Provozovny se změnily na kavárny a obchůdky a město víceméně ožilo," řekl starosta Zdeněk Navrátil (Žďár - živé město). 

I v Kolíně vznikly místo heren kavárny či cukrárny. Podle starosty Víta Rakušana (Změna pro Kolín) díky zákazu hazardu poklesla kriminalita, ubylo vandalů a zlepšil se noční klid. Obyvatelé z okolí bývalých heren si podle něj změnu pochvalují. "Příkladem může být i proměna někdejší sídlištní herny na sociální centrum poskytující rodinnou terapii," dodal. 

Žádný automat již není ani ve Frýdku-Místku, kde byl hazard zakázán v roce 2011. Podle mluvčí magistrátu Jany Matějíkové kvůli tomu město ročně přijde o 35 milionů korun. "S miliony z hazardu by se městu jistě dýchalo lépe, tyto peníze ale v rámci omezení hazardu, který bývá často spojován s trestnou činností, a který ničí rodinné vazby a partnerské vztahy, rádi oželíme," uvedla. 

K plošnému zákazu ale nepřistoupili například v Berouně. "Ukázalo se, že herny nejsou příčinou nepořádku a rušení nočního klidu ve městě, což v našem rozhodování hrálo velkou roli," uvedl starosta Ivan Kůs (ČSSD). Město podle něj také přihlédlo k ziskům z hazardu, ačkoli to nebyla hlavní podmínka. Loni tak město získalo do rozpočtu 22,7 milionu korun. 

Hráči v Česku prohráli loni v hazardních hrách 39,8 miliardy, meziročně o půl miliardy více. Roste podíl hraní na internetu, loni na něj připadla třetina utracených peněz. Uvedl to letos tým národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila. Podle sekretáře Unie herního průmyslu ČR Andreje Čírtka budou přísnější podmínky pro herny znamenat přechod hráčů z regulovaných heren na podle něj svobodnější internet.