Úplně poprvé se Česká republika zapojí od 17. do 25. května do Mezinárodního týdne rovnosti tváří. Ten chce upozornit na problematiku začlenění osob s jakýmkoliv postižením vzhledu do společnosti. Jednou z hlavních organizátorek je Eliška Hladová z Českých Budějovic, zakladatelka spolku Be Treacher Collins a maminka malé Beátky.
Za Mezinárodním týdnem rovnosti tváří v České republice stojí Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR Be Treacher Collins (Be TCS). Společně se spolkem Ichtyóza a dalšími chtějí šířit osvětu problematiky začlenění osob se znetvořením, tedy lidí s jakýmkoli postižením vzhledu, do společnosti.
V rámci týdne se bude konat hned několik akcí. Vyrazit můžete například na pikniky na podporu onemocnění postihující vzhled. Na akci můžete vyrazit do Českých Budějovic, Hradce Králové, Tachova, Jihlavy nebo Brna. Jeden se koná i ve slovenském Prešově. Ve všech městech začínají pikniky v 16 hodin.
„Na pikniku se stoprocentně tváří v tvář setkáte s lidmi s „jinou“ tváří. A tak jako pro vás, je to i pro ně setkáni, z kterého mají strach a respekt. Je to ale zároveň podána ruka k tomu, něco společně změnit a propojit se navzájem. V Budějcích budou hlavně menší děti s jinou tváří, včetně naší Beátky. Ony touží především po parťácích do hry. Jejich rodiče zas chtějí vidět úsměv na tváři toho dětského parťáka, kterému je jedno, jak ten druhy vypadá,“ popisuje zakladatelka spolku BE TCS a maminka Beátky Eliška Hladová.
Bezesporu největší akcí bude pražský piknik na Střeleckém ostrově. Na akci dorazí i ambasadoři Tamara Klusová (Be TCS), Patrik Děrgel a Zuzana Vejvodová (spolek Ichtyóza).
„Od chvíle, kdy do mého života přišli lidé s TCS, obrátil se mi život v hodnotách vzhůru nohama. Čím blíž mi jsou, tím více si na vlastní kůži uvědomuji, jak dlouhá cesta k laskavost a bezpodmínečnosti nás, jako společnost, ještě čeká. Celým svým srdcem si přeju, aby náš společný projekt otevřel otázky spojené s odlišnostmi, a hlavně s rovností lidí. Všichni jsme totiž jedineční bez ohledu na to, jak kdo z nás vypadá. Kéž se na svět díváme více srdcem než očima. Klišé? Nemyslím si,“ říká Tamara Klusová.
