Ukrajinci tvoří dvě třetiny cizinců v kraji, školy i práce zvládají bez problémů

„Policie v Královéhradeckém kraji významné negativní postoje vůči Ukrajincům, které by naplňovaly skutkovou podstatu trestných činů, nezaznamenala. K 31. prosinci 2025 představovali státní příslušníci Ukrajiny s povoleným pobytem v kraji 67 procent všech cizinců s povoleným pobytem v kraji," řekla ČTK krajská policejní mluvčí Magdaléna Vlčková.

Ukrajinců s povoleným pobytem v regionu, to znamená s povoleným přechodným, trvalým pobytem a s povolenou dočasnou ochranou, žilo loni loni v kraji 25 504. Královéhradecký kraj má asi 555 000 obyvatel. V roce 2024 činil počet Ukrajinců 24 355, o rok dříve 22 689 a v roce 2022 to bylo 26 948. Ukrajinských státních příslušníků pouze s dočasnou ochranou bylo v kraji loni 17 482, v roce 2024 17 030, o rok dříve jich bylo 16 488 a v roce 2022 jejich počet činil 19 640, vyplynulo z dat cizinecké policie.

Ve školním roce 2025/2026 se ve školách v kraji vzdělává 3727 dětí s ukrajinským občanstvím, z toho nejvíce v základních školách, a to 2396 žáků. Na středních je jich 744, v mateřských školách 566 a deset na vyšších odborných školách, vyplynulo z údajů krajského úřadu.

„Děti, žáci a studenti s ukrajinským státním občanstvím tvoří nejpočetnější skupinu cizinců ve školách v kraji. Nemáme hlášené žádné problémy se vzděláváním Ukrajinců ve školách v kraji," řekl ČTK mluvčí hejtmanství Dan Lechmann.

Také počet zaměstnaných Ukrajinců s dočasnou ochranou v kraji dlouhodobě roste. Zatímco na konci roku 2022 jich úřady práce evidovaly v kraji přibližně 4 535, na konci roku 2023 šlo o 4937 pracovněprávních vztahů, na konci roku 2024 o 5 974 a na konci loňského roku již 7 829. „Vývoj potvrzuje stabilní a postupně rostoucí zapojení osob s dočasnou ochranou na trhu práce v regionu," řekl ČTK mluvčí Úřádu práce ČR František Bikár. Nejvíce Ukrajinců od února 2022 pracovalo v kraji v listopadu 2025, a to 7 877.

Většina Ukrajinců našla uplatnění v nekvalifikovaných profesích, nejčastěji jako dělníci nebo pomocníci ve stavebnictví, průmyslu a v různých službách. Pouze menší část jich získala lépe placenou kvalifikovanou práci, například ve zdravotnictví. „Významnou překážkou zůstává kromě požadavku na vysokou úroveň znalosti češtiny také proces uznávání vzdělání a kvalifikace získané na Ukrajině. Tento postup je pro mnoho lidí zdlouhavý, administrativně komplikovaný a vněkterých případech i finančně náročný. V praxi to vede k tomu, že se řada ukrajinských lékařů, zubařů či zdravotních sester do procesu uznání ani nepustí a pracují mimo svůj původní obor," uvedl Bikár.

Největší nápor válečných běženců z Ukrajina kraj zažil v prvních dvou letech. Od března 2022 do konce roku 2023 přicházeli přes Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině v Hradci Králové. Na jeho provoz šlo téměř 5,2 milionu korun. Přes krajské centrum pomoci Ukrajině prošly desetitisíce Ukrajinců, ubytování bylo přiděleno tisícům z nich, vyplynulo z informací kraje.

Královéhradecký kraj od začátku ruské invaze vynaložil na podporu ukrajinských válečných běženců a na pomoc okupované zemi přes půl miliardy korun, hlavně na ubytování uprchlíků. Většinu z vydaných peněz regionu vrátil stát. Na krajskou humanitární pomoc dal kraj přes 10 milionů korun. Z Královéhradeckého kraje směřovala humanitární pomoc především do partnerského západoukrajinského regionu Zakarpatská oblasi a zahrnovala zejména elektrocentrály, domácí spotřebiče a potraviny.

Královéhradecký kraj je podle mluvčího hejtmanství dál v kontaktu se Zakarpatskou oblastí a připravuje další dodávku humanitární pomoci ve formě vysloužilých sanitních vozů. „V současné chvíli mluvíme o dvou sanitkách," řekl Lechmann. Dodávku sanitek kraj chystá společně s Krajem Vysočina a dobročinným fondem ViZa. „Humanitární pomoc vypravíme společně v následujících měsících, tak jako v minulosti," dodal Lechmann. Humanitární pomoc v kraji neposílá na Ukrajinu pouze hejtmanství, ale i další instituce a organizace.