Veronika s Petrem vyrábí úchvatné obrazy z lisovaných květin. Na výlety chodíme s batohy plných knih, říkají

„Zhruba před třemi roky přišel onen první nápad. Spolu se svou švagrovou jsem přemýšlela, co bychom mohly vyrábět. Od malička hrozně ráda tvořím rukama a zároveň miluji kytičky. Takže nás napadlo, že by bylo skvělé dát je do rámu. Koukala jsem, jestli se tomu už náhodou někdo nevěnuje. Našla jsem zahraniční stránky, ale u nás nikoho. Takže jsem tento nápad přednesla svému příteli, který řekl, že udělat rám není problém a vyrobili jsme první dva prototypy,“ popisuje Veronika Mudrová první pokusy.

Šlo o vylisované kapradiny, které si přinesli z procházky v lese. Tyto minimalistické obrazy je následně utvrdily v tom, že se tomu chtějí dále věnovat a vznikl projekt LissWood. Zprvu neměli potřebné prostory, a tak využívali dílnu u Petrovo rodičů. 

Zezačátku tvořili doma v obýváku. Dnes mají pronajaté prostory v Plzni, foto: LissWood

„Prvních asi sto obrazů také vzniklo u nás doma v obývacím pokoji, kde jsme je kompletovali a snažili se zdokonalit naše postupy. Dodnes máme doma testovací zeď, na kterou svítí nonstop slunce a kytičky tam doslova smažíme, abychom zjistili, jak dlouho naše úprava vydrží,“ prozrazuje Petr Kopačka.

Časem se pouštěli do stále větších projektů až si nakonec pronajali dílnu v areálu kreativní zóny DEPO2015 v Plzni. Už tam jim to ale začíná být malé a sušené kvítky i obrazy před doděláním jsou na každém kroku. „Měla byste to tu vidět v létě. Projít se tu dá jen malou uličkou, jak je tu všude plno květin,“ upozorňují mě.

Na výlety s haldou knížek

Kromě práce v dílně je důležitý i samotný sběr surovin. Jelikož mají pejska, tak hodně jezdí do přírody a rovnou sbírají materiál pro svá další díla. „Kamkoli jedeme, tak s sebou vozíme plné batohy knížek, abychom mohli sbírat a hned lisovat. Už jsme vycvičili i naši rodinu, že nám pomáhají nebo nám nasbírají kytičky u sebe ze zahrádek. Spoustu toho také nakupujeme v květinářstvích a koupit se už dají i rovnou vylisované kytičky,“ říká se smíchem Veronika.

Osobně jí nejvíce baví samotné aranžování květin. Největší radost jí pak udělá pohled na hotový obraz. „Samozřejmě i samotný sběr je zábava a nejvíce nás pak potěší zpětná vazba, když někdo pošle fotku a napíše, jak se mu obrázek líbí,“ podotýká Veronika.

To Petr má zase rád výzvy a baví ho pracovat na obrazech na míru. Obzvlášť na těch s atypickými a obřími rozměry. „Ono nalepit všechny ty kvítky, vymyslet rám, aby to unesl a následně se modlit, aby obraz přežil cestu ke klientovi je obrovský stres. Ale výsledkem jsou pak opravdu famózní obrazy, což mi dělá radost. Největší obraz, co jsme dělali bylo asi srdce o rozměrech 140 na 80 centimetrů. Ve finále jsme ho lepili ve dvou a těch drobných kvítků tam bylo obrovské množství,“ vzpomíná.

Vlastní návrhy i vzpomínky na svatební den

V prvním roce zkoušeli experimentovat i s obrazy ze svatebních květin. Letos už jich měli na kontě 150. Zájemce o tuto netradiční vzpomínku mají z celé republiky. „Probíhá to tak, že kytici rozebereme, zhruba tři týdny až měsíc ji lisujeme, podle přání uděláme návrhy a pak doladíme detaily. Tím, že si děláme rámy sami, tak máme dost možností, jak obraz pojmout. Máme tu také vypalovačku, takže tam můžeme dát jména, datumy nebo co si lidé přejí. Máme také spolupráci se dvěmi krasopiskami, které nám popíšou sklo, což také vypadá krásně,“ pochvaluje si Veronika.

Velmi populární jsou obrazy ze svatebních kytin, foto: LissWood

Zájem je obrovský a termíny pro objednávky se rychle plní. „Jsme tu bohužel omezeni prostorem, a tudíž i místem, kde můžeme květiny lisovat. Máme ale rezervační systém. Je tedy nutné si rezervovat termíny, jinak je dost možné, že se na nevěsty nedostane,“ dodává Petr.