Všichni v Hradci cítíme, že tohle skvělé město má na víc

Těch věcí je víc, ale na obecné úrovni je to zejména transparentnost a otevřená komunikace města s vnějším prostředím, občany počínaje a podnikateli konče. Promítá se to poté do spousty konkrétních případů. Město např. uspokojivě nekomunikuje s komisemi místních samospráv. Neposkytuje potřebné informace podnikatelům, v prvé řadě developerům, kteří chtějí v Hradci stavět, ale nemají k dispozici žádná pravidla. Tím dochází ke zbytečným průtahům při přípravě a realizaci projektů. Jiná města, například Jihlava, Praha a další, zavedla jasná pravidla pro spolupráci s developery, která stanoví, kolik musí přispívat na výstavbu veřejné infrastruktury, a funguje to. V Hradci taková pravidla zoufale chybí. Chybí strategie, vize a směr. Občané, podnikatelé i nevýdělečný sektor často nevědí, co město dlouhodobě chce a s čím by se mohli případně ztotožnit.

Určitě ano. Mají blízko k občanům jednotlivých hradeckých čtvrtí a znají jejich problémy. Je ale třeba jasně říci, že hovoříme o komisích místních samospráv jako o poradních orgánech rady města a nikoliv o tzv. malých radnicích, jako to mají v Pardubicích. Tento systém z pohledu města funguje velmi špatně. Je třeba zlepšit informování KMS o projektech, které se týkají jejich městských částí, o možnosti podílet se na určování toho, na jaké opravy či investice se vynaloží v jejich oblastech finanční prostředky. Proti tomu ale požadujme odpovědný a plnohodnotný výkon funkce člena KMS. Mnozí už takto pracují, třeba Pavel Dusil jako předseda KMS Nový Hradec Králové, Ivana Bezdíčková z KMS HK Střed nebo Ivana Hantschová z KMS Třebeš, ale i další. Nemusíme extra nic nového vymýšlet, stačí se podívat, jak mají fungování KMS nastaveno ve Zlíně nebo Olomouci a zavést podobný systém. 

Je to vstřícnost, empatie a zájem dotahovat věci do konce na 100 %. Často se jako zastupitel i senátor setkávám s tím, že se věci řeší tak, aby hlavně nějak byly, aniž by se hledala co nejvhodnější řešení. Ono to je samozřejmě jednodušší, naopak když dotahujete věci opravdu stoprocentně, tak to bere více času a úsilí, musíte to odpracovat. Konkrétním případem jsou investiční projekty, které se z pozice města nepodařilo uhlídat a nedopadly pro Hradec dobře. Typickým příkladem je bytová výstavba v ulici Na Brně, kde samotné bytové domy jsou pěkné, ale zástavba je příliš hustá a v místě zcela chybí dostatečná veřejná infrastruktura – dětská hřiště, sportoviště, zeleň a otevřený prostor, dopravní napojení. Dalším příkladem je řešení aleje Kaštanka v souvislosti s výstavbou dvoukolejné tratě na Pardubice, kde by mělo město postupovat více empaticky k názorům místních obyvatel. To samozřejmě neznamená, že všem požadavkům je třeba vyhovět, nicméně jednání mohla probíhat vstřícněji, a možná jsme již mohli dosáhnout dohody. Anebo z jiného soudku, jednání zastupitelstva, kde v mnoha případech zastupitelé nemají k dispozici uspokojivé podklady pro svá rozhodování. Posledním případem bylo hlasování o zvýšení ceny fotbalového stadionu, kde den před hlasováním nebyly k dispozici potřebné podklady umožňující se ve věci odpovědně rozhodovat. Přestože stavební firmy byly připraveny dát zastupitelům potřebný čas pro odpovědné seznámení se s podklady, vedení města společně s kolegy zastupiteli z HDK to svým hlasováním neumožnilo.

Ano, jde o zásadní věc. Hradec je třeba otevřít po všech stránkách – v rozvoji, architektuře, umění, sportu, vzdělání a cestovním ruchu – moderním trendům a učit se od jiných úspěšných měst. To samozřejmě neznamená, že nebudeme podporovat vše, co vznikne v Hradci, opak je pravdou. Ale abychom mohli být stotisícovou metropolí evropského formátu, je třeba se srovnávat s okolím a inspirovat se jím. Příkladů je spousta – veřejný prostor v Kodani, dostupné bydlení ve Vídni, pravidla spolupráce s developery v Jihlavě, fungování KMS v Olomouci, inovační centra v Brně, a mohli bychom pokračovat. Je třeba sledovat moderní trendy, zvát jejich nositele do Hradce a posouvat město dopředu.

Je to tak. Všichni Hradečáci vnímají nesourodý a nekoncepční rozvoj města v posledních minimálně deseti letech. Proto jsme se rozhodli jít do voleb, abychom přinesli změnu a aby Hradci přestal ujíždět vlak. Co je to vize a koncepce? Je to schopnost vidět věci v širším kontextu, v souvislostech a v dlouhodobém horizontu. Zároveň jde o

schopnost jednotlivé kroky poskládat tak, aby na sebe plynule navazovaly a vytvořily funkční celek při co nejmenších nákladech. Je třeba žít současností, vidět budoucnost a zároveň vnímat potřeby občanů a našeho města jako živoucího organismu, který máme povinnost tvořit a rozvíjet – společně pro nás, naše děti a vnoučata. Vizi, koncepci a směr musí určit vedení města, a nikoliv najatá soukromá firma. Následně musí zajistit strategický plán, který popíše nezbytné kroky a změny. Při návrzích by se město mělo inspirovat úspěšnými projekty českých a zahraničních měst. Naše hnutí zpracovalo společně s architekty, urbanisty a odborníky na rozvoj měst rozvojové vize pro Hradec pro současnost i budoucnost, které jsem prezentoval na diskusním setkání a jsou uvedeny na našem webu. Všechny čtenáře bych chtěl pozvat k jeho sledování.

Určitě je to týmovost – vedení města musí fungovat jako tým. Jinak to z mého pohledu nemá smysl dělat. Nedostatek týmovosti byl jedním z největších problémů dosavadního vedení města, existovaly v něm různé skupinky a jednotlivci, kteří nepostupovali společně jedním směrem a netáhli za jeden provaz.

V minulém volebním období jsem byl zastupitelem zvoleným na kandidátce HDK.

 V rámci mého bývalého zastupitelského klubu jsem se snažil uvést v život postupy a názory, o kterých hovořím v tomto článku, a v mnoha případech – jako byly projekty Rozárka, Durychova ulice, spolupráce s KMS a další – se mi to nedařilo. Proto jsem se stal nezávislým zastupitelem. Několik měsíců jsem přemýšlel, jak postupovat dál, jestli se věnovat senátorské práci a vedle toho v omezeném rozsahu advokacii, nebo dál aktivně vystupovat i na komunální úrovni. Jako senátor můžete, co se komunální politiky týče, otvírat dveře a pomáhat, reálné pravomoci rozvíjet město však nemáte. Funkce senátora je ale velmi přínosná pro komunální politiku, protože můžete v Praze zařídit spoustu věcí a využívat pro město získané kontakty, obojí se vzájemně perfektně doplňuje. Byť by pro mne bylo mnohem pohodlnější zůstat v Senátu a sledovat hradecké dění zpovzdálí, Hradec mi opravdu leží v srdci a chci ho posunout dopředu. Proto jsem se rozhodl v komunální politice pokračovat. Rozhodl jsem se jít svou cestou, s lidmi, kteří chtějí přinést do hradecké komunální politiky nový vítr, vizi a směr, mají pracovní a životní zkušenosti a také něco vědí o práci pro město, zejména z komisí a výborů. S těmi jsme postavili novou hradeckou občanskou kandidátku Rozvíjíme Hradec.

Jsem hrdý na všechny naše kandidáty, kteří se rozhodli do toho jít a kandidovat. Přišli z různých oblastí společenského života. Obchodní ředitelé Petr Nebeský, Michal Skaunic a další jsou zástupci férového hradeckého podnikatelského prostředí, Ilona Dvořákova a Jarka Vydarená jsou z oblasti hradecké kultury a neziskových organizací. Pavel Pechanec je reprezentant oblasti duchovních hodnot, basketbalistka Klára Marečková, Eva Víšková a Zdeňka Horčičková jako organizátorky mnoha společenských akcí reprezentují sport. Libor Pytlík zastupuje fanoušky hradeckého hokeje, Roman Hylena jako zakladatel Spolku pro rozvoj Moravského Předměstí či Martina Hepnerová jako zakladatelka Šatníku Hradec pro samoživitele zastupují spolkový život. Ivana Bezdíčková nebo Alena Nekolová zastupují komise místních samospráv, Vratislav Sedlák Fakultní nemocnici a mohl bych pokračovat. Podařilo se nám shromáždit na kandidátku zajímavé kandidáty z různých oblastí a zároveň vytvořit kompaktní tým, který spolupracuje. Jsem přesvědčen, že naše kandidátka voliče široce osloví. Důležité také je, že mnoho z našich kandidátů dlouhodobě působilo v komisích rady města nebo výborech zastupitelstva či v komisích místních samospráv, takže chod města znají zevnitř, i když dosud neměli možnost se na vedení města podílet. 

Děkuji za logický dotaz – odpověď je jasná – pokud máte kolem sebe dobrý tým spolupracovníků, tak jednoznačně ano. Při výkonu funkce senátora jezdíte do Prahy zpravidla jen jednou za dva týdny, takže se můžete věnovat práci ve městě a regionu. Výkon funkcí se může překrývat, a proto zákon stanoví, že v případě druhé funkce máte 40 % platu. Primátor města má plat cca 90 000 Kč, pokud bych tuto funkci vykonával já, bude mi náležet zhruba 37 000 Kč, které se ještě zdaní. Příkladů, kdy je funkce senátora přínosem pro město, je nepočítaně. Například díky senátní cestě do Bruselu jsem navázal kontakt s prezidentem Rozvojové banky Rady Evropy, která poskytuje za velmi výhodných podmínek finance pro sociální projekty, ze setkání s taiwanskou delegací vzniká zájem taiwanských investorů o Hradec Králové, jako senátor jsem rozhýbal jednání ohledně hradeckého územního plánu s Ministerstvem obrany, pomáhal jsem získat podporu pro hradecký Mephared a mohl bych pokračovat. V případě, že bych se stal hradeckým primátorem, mohu deklarovat, že bych přerušil právní praxi, kterou teď v omezené míře praktikuji, a zároveň bych v Senátu neakceptoval oproti současnosti žádnou další funkci, která by tím pádem znamenala časovou náročnost, častější pobyt v Praze, a nemožnost se Hradci naplno věnovat.                    

Není náhoda, že mnozí senátoři, také vykonávají významné funkce na komunální úrovni a využívají své působení na celostátní úrovni ve prospěch svých měst. Například kolega senátor Tomáš Třetina (TOP 09), kterého si velmi vážím nebo úspěšný starosta Vrchlabí Jan Sobotka. I velký starosta našeho města Dr. František Ulrich byl rovněž poslancem a tuto pozici velmi umně využíval ve prospěch milovaného Hradce.

Za prvé je třeba říci, že by mělo být úplně jedno, jestli je primátor muž nebo žena. Je třeba, aby to byl člověk, který má nejlepší profesní a životní zkušenosti pro to, aby vedl město. Logicky se také můžete ptát, proč HDK Hradec neměnilo, když bylo osm let u moci, a sama Pavlína Springerová, kterou respektuji, byla zastupitelkou. Byl jsem to já, kdo zpracoval před minulými volbami rozvojové vize pro město. To je ale minulost, dívejme se do současnosti a budoucnosti.

Odlišujeme se v přístupech, o kterých jsme hovořili na začátku tohoto rozhovoru, a které vidíme na konkrétních rozhodnutích hradeckého zastupitelstva. Usiloval jsem o koncepční řešení a architektonickou soutěž při rozhodování o Rozárce, kolegové zastupitelé z HDK hlasovali pro poskytnutí Rozárky soukromému investorovi bez výběrového řízení a soutěže. V našich volebních novinách jsme představili alternativní řešení, které spočívá ve vyhlídkové restauraci, a umožnuje využití vrcholu Rozárky pro širokou veřejnost a další aktivity. Netvrdíme, že je to to nejlepší řešení, zásadní je ale transparentní proces a férové výběrové řízení. My v Rozvíjíme Hradec prosazujeme posílení postavení KMS, což HDK v době své účasti na vedení města koncepčně neřešilo, a mohl bych pokračovat dalšími příklady.

Nelze nezmínit manipulativní styl kampaně HDK vůči našemu hnutí i mně osobně.  HDK tvrdí, že porušujeme usnesení rady pro používání mobilních nosičů, což není pravda, protože jejich užití je povolena vyhláškou schválenou právě za vlády HDK. Použití mobilních nosičů se zdá HDK neestetické, a přitom nebyl problém ho před dvěma lety používat v senátních volbách a umístit na něj logo HDK. HDK kritizuje výkon funkce senátora a primátora, přitom senátor za jeho koaličního partnera TOP 09 je zároveň starostou a krajským zastupitelem, a když jsme jednali před více než rokem o změně vedení města, senátorský úřad pro výkon funkce náměstka nebo primátora v diskusích nebyl vůbec problém.

Na druhou stranu věřím, že se v řadě věcí shodneme a budeme připraveni s HDK a s dalšími stranami spolupracovat v novém vedení města. V každém případě budu vždy připraven městu pomáhat při výkonu své funkce senátora za Hradecko bez ohledu na politickou reprezentaci, která zrovna na městě bude.

Ano, určitě. Městský rozpočet samozřejmě není nafukovací, ale město možnosti konat má. Zásadní je zajistit informovanost občanů ohledně nově přijatých opatření, dávek a jiných plateb. Mnoho občanů se často v obtížné problematice neorientuje, a město zde může pomoci. Je třeba podstatně posunout výstavbu sociálních bytů. Město může rovněž uvažovat o použití finančních rezerv a finančních prostředků městských firem. Možností, co může město pro občany udělat, je celá řada.

Pojďme ještě k vaší práci zastupitele. Když se podíváte na uplynulé čtyři roky, co si vybavíte?

Tak na první místě dlouhá, ne zcela efektivní a často rozhádaná jednání zastupitelstva. Někdy si člověk po jeho uplynutí musel skoro dát „panáka”, aby se vzpamatoval a připravil se na další zasedání zastupitelstva (smích). Občas mě tedy štve, že práce, která se na zastupitelstvu udělá, nevede ke konkrétnějším výsledkům. Na druhou stranu jsou zde i milé povinnosti. Jsem rád, že jsem poslední rok začal oddávat. Je to čest být u toho, když lidé činí jedno z nejdůležitějších rozhodnutí ve svém životě. Z chování svatebčanů se postupně naučíte rozeznávat lidské osudy a vztahy v rodině. Zásadní ale vždy je, že když vidíte upřímnou lásku mezi snoubenci, pak je svatba i pro oddávajícího hezký zážitek.       

Určitě změny exekučních předpisů, které přispěly k férovým exekucím a pomohly tisícům lidí. Vedl jsem tým senátorů, poslanců a odborníků, který za méně, než měsíc připravil více než 60 změn exekuční legislativy. Tyto změny byly schváleny nejen Senátem, ale následně i Poslaneckou sněmovnou. Za svoji práci na exekuční legislativě jsem pak získal od Rekonstrukce státu cenu Dělník protikorupční legislativy, které si velmi vážím. 

Možná vás překvapím, ale ano. Jsem přesvědčen, že ve vedení většiny kandidujících stran, jsou lidé, kteří jsou schopni spolu komunikovat a domluvit se. Takže jsem optimista. Hradec si funkční vedení města opravdu zaslouží.