Rizikem v silniční dopravě jsou nepoučení uživatelé elektrokol

Elektromobilita zasáhla všechny segmenty cyklistiky. Dnes už není obtížné pořídit elektrokola horská, silniční, crossová a trekingová, stejně jako dětská. Zájemce o koupi nebo zapůjčení, si ale musí uvědomit rozdíly oproti standardnímu kolu. Jízdu na tomto dopravním prostředku je třeba se naučit kvůli odlišným jízdním vlastnostem a nepomůže ani to, že jste třeba v mládí jezdili na kole pravidelně. Některá dopravní hřiště proto nabízí možnost vyzkoušet si jízdu na elektrokole, nebo i kurzy jízdy.

„Elektrokolo má jinde těžiště než standardní jízdní kolo. Jedním z důležitých faktorů, který ovlivňuje jízdní vlastnosti, je jeho váha. Je výrazně těžší než běžné kolo a brzdná dráha je proto delší,“ upozorňuje Jan Polák z Týmu silniční bezpečnosti a metodička dopravní výchovy Týmu silniční bezpečnosti Markéta Novotná varuje: „Na elektrokole je nutné brzdit přední i zadní brzdou zároveň. Pokud jste byli zvyklí na normálním kole brzdit jen zadní brzdou a někdy si pomoci přední, v případě elektrokola to stačit nebude.“

Je nutné si uvědomit, že nebezpečí představuje nepoučený uživatel elektrokola. Rizikem je třeba vyšší rychlost než u klasického kola. Uživatel může výrazně zrychlit i v úsecích, kde cyklista na standardním jízdním kole takovou rychlost nevyvine. Na to by měli ostatní účastníci silničního provozu myslet. S teplým počasím cyklistů na silnicích přibývá, včetně těch, kteří si před jízdou neodpustí jedno či dvě piva. „Česká republika patří k zemím, kde je nulová tolerance alkoholu i pro řidiče nemotorového vozidla, kam elektrokolo s příslušným výkonem motoru patří,“ říká Zuzana Pidrmanová, vedoucí oddělení prevence Policejního prezidia.

Elektrokola umožní dojet do míst, například v horách, kam by se jinak netrénovaní cyklisté na běžném kole dostali jen s velkými obtížemi. Často pak ale pro ně bývá problematický sjezd ze svahů a kopců. „Každý, kdo plánuje výlet na elektrokole, by měl zvážit své fyzické možnosti. Lidé často přecení své schopnosti a fyzičku. Při sjezdech pak nemusí mít dostatečný postřeh a sílu na to, aby výrazně těžší elektrokolo ubrzdili a uřídili. Pak se samozřejmě může stát, že v poměrně velké rychlosti skončí mimo cestu,“ upozorňuje záchranář a mluvčí Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje Michael Georgiev. Zároveň apeluje na zodpovědnost každého cyklisty. „Bez ohledu na věk by lidé, kteří usednou na jakékoliv kolo, měli používat ochranné pomůcky, zejména cyklistickou přilbu. Pády by pak pro ně nemusely mít tak mnohdy těžké následky. Skončil by zhmožděním, odřeninou nebo tržnou ránou. Úraz hlavy už může být problém,“ říká Georgiev s tím, že výjezdy k poraněným cyklistům jsou v létě na denním pořádku. A dodává, že přecenění vlastních sil, neznalost jízdních vlastností elektrokola či ignorování vlastní bezpečnosti, je ohrožením především samotného jezdce.

Podle Centra dopravního výzkumu, který využívá statistiky Policie ČR, se stalo v roce 2021  celkem 3 994 nehod s účastí cyklisty. V obci 3 157, mimo obec pak 837. Ze statistik vyplývá, že největší podíl na nehodách mají cyklisté ve věku 45 – 54 let v obci (461) a 55 – 64 let mimo obec (167). Bohužel, statistiky nesledují samostatně podíl nehod řidičů elektrokol. Téma elektromobility má ale směrem k veřejnosti velký dluh. „Je třeba upozorňovat na rizika spojená s užíváním elektrokol. Někdy si jejich uživatelé neuvědomují, že pro ně platí stejná pravidla jako pro cyklisty,“ upozorňuje Jan Polák a dodává: „Elektrokola mají v silničním provozu budoucnost. Bude jich přibývat, a proto bych uvítal v tomto případě povinné zavedení cyklistické přilby. Je nutné také komunikovat s prodejci, aby kupující upozornili na rozdíly mezi standardním kolem a elektrokolem.“

Kupující by se měl ujistit, že skutečně pořizuje elektrokolo, které splňuje kritéria pro jízdní kolo. Pokud by parametry byli jiné, nemusel by být na silnici cyklistou, ale řidičem motorového vozidla. Jedním ze zásadních kritérií je výkon elektromotoru, který by neměl přesáhnout 250 Wattů. Rychlost s dopomocí elektromotru by měla podle daných parametrů být 25 km/hod. „To neznamená, že by dotyčný nemohl jet rychleji, ale elektromotor mu pomůže maximálně do této rychlosti a pak se vypne,“ upřesňuje Jan Polák. Obezřetnost při koupi elektrokola je důležitá. „Někdy je interpretace prodejců zavádějící, a mohou nabízet elektrokola s vyšším výkonem, než který definuje zákon.“

Elektrokolo už není doménou pouze seniorů, ale pořizují si ho i mladší ročníky. Nikdo by neměl zapomenout před jízdou zkontrolovat jeho plné nabití. Při výletu do přírody s nedostatečně nabitou baterií pak může dotyčný zůstat „viset“ třeba někde v horách.

Elektrokola v silniční dopravě jsou budoucností a pro města představují ekologický benefit. Jejich rozsáhlejší využití může snížit počet osobních aut a tím i objem výfukových plynů. Zároveň je třeba ale masivně upozornit veřejnost na pravidla jejich užívání a vlastnosti.

Hlavním cílem projektu Na kole jen s přilbou je přispět ke snížení nehodovosti a zejména závažných následků dopravních nehod cyklistů, zapříčiněných jejich nesprávným chováním a nepoužíváním bezpečnostních prvků při jízdě na kole, a to prostřednictvím komunikační kampaně zaměřené na informování a motivování cyklistů k dodržování příslušných bezpečnostních zásad při jízdě na kole ve městech, ale i při rekreaci. Projekt je spolufinancován z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů. Mezi významné partnery patří Policie ČR, Horská služba ČR, Mojekolo.cz, Toyota a podnik Lesy České republiky, s. p.