Hráče už má zase pod osobním dohledem, ale s velkými omezeními. Zdenko Frťala naplánoval bezkontaktní tréninky pro dvojice Votroků a spolu s asistenty dohlíží hlavně na dodržování přísných bezpečnostních opatření. „Naštěstí máme tak rozlehlý areál, že nám to hraje do karet,“ usmívá se.
Proč jsme přistoupili k takové formě tréninku?
Spíš jsme reagovali na možnosti, které se nám otevřely. Tenhle způsob tréninků jsme zvolili po konzultaci se sportovním vedením, s našimi lékaři a s Krajskou hygienickou stanicí. Trénujeme po dvojicích, hráče jsme rozdělili na čtyři skupiny, takže pokaždé jsou na celém hřišti jen tři dvojice. Hraje nám do karet i to, jak rozlehlý je náš areál. Tréninky se dají snadno uzpůsobit.
Je na hráčích znát, že už byl režim individuálních tréninků dlouhý?
Jednoznačně to nikomu nepřidá na psychice. Fotbal je kolektivní sport, hráči ale stejně komunikují spíš na dálku – i díky opatřením, která dodržujeme. I ta skupina šest hráčů si má co říct. Každopádně jsme opatrní a jsme nastavení tak, že i tohle málo nám musí stačit.
Jak hráči plnili individuální tréninky?
Rozdali jsme jim sporttestery, mailem jsme jim poslali tréninkové jednotky a z aplikací spojených se sporttestery jsme získávali zpětnou vazbu. Na sto procent plnili to, co jsme jim posílali.
Co tahle forma tréninků přináší a co naopak ještě chybí?
Dává to pocit míče. Je možnost vracet se k jemné motorice, individuální technice... Všichni věříme, že postupně se to bude víc a víc uvolňovat, k individuální práci s míčem přidáme skupinové tréninky, při kterých se toho dá dělat spousta. V téhle chvíli to je tak, že jsme se vrátili k takovým fotbalovým začátkům, k věcem, které jsme dělali jako žáci. I když samozřejmě intervaly zátěže a odpočinku jsou nastavené na odpovídající intenzitu. Vypracovali jsme měsíční plán, i když můžeme pracovat jen s nějakým nástřelem časového horizontu, během kterého se budeme snad moct vrátit k normálnímu fungování. Čekáme, kdy budou nějaká pevná data.
Jak je složité dát dohromady náplň tréninku, když musíte vycházet z daných omezení a neznáte čas, kdy se rozjede normální režim?
Máme nějaký nejasný horizont. V tomhle limitu počtu hráčů jsou to jednofázové tréninky, limitovaní jsme při regeneraci – nevyužíváme nic z toho, co se klukům nabízí, žádné masáže... Odpočinek je individuální. Každý s volným časem pracuje podle sebe.
Jak při tréninku zajišťujete, aby hráči nepřišli do kontaktu?
Při prvním jsme s nimi museli hodně komunikovat, abychom dodržovali předpisy, které jsou jasně dané. Kluky lákalo jít k sobě blíž a něco si říct, ale to jsme ohlídali. Využili jsme to, že béčko netrénuje, povolali jsme na pomoc i asistenta Marka Plašila odtamtud. Nechceme provokovat, nic porušovat, dneska je to nastavené tak, že hráči to už bez problémů zvládají.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
