Vyhnala je válka, v Hradci vyrábějí pro vojáky na frontě zákopové svíce

Pomoc organizuje královéhradecký spolek Razom pro Ukrajinu. "Poptávka po zákopových svících je v zimě enormní," řekla organizátorka projektu Anna Ihnatěvová. Pracuje u hradecké oblastní charity. Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022. "V roce 2022 jsme vyrobili okolo 6000 svíček a v roce 2023 asi 5500 kusů, zhruba stejně jako loni. Výrobu financujeme ze svých prostředků a také z darů a sbírky nazvané Okopní svíčky pro ukrajinské vojáky Donio," řekla Ihnatěvová, rodačka z ukrajinského Charkova.

Za získané peníze spolek nakupuje zbytky svíček, použité plechovky, do kterých je dávají, parafín, stará prostěradla a povlečení na výrobu maskovacích sítí. Například dvě tuny starých prostěradel nedávno darovala spolku vlašimská společnost Prádelna Kyselý. Dobrovolníci pracují bez nároku na odměnu.

Zákopové svíce v plechovkách vyrábějí dobrovolníci v několika typech a velikostech. "Vlastnosti těchto svíček jsou následující. Když si vojáci zapálí tři středně velké plechovky v bunkru v zákopu, tak jsou schopni si ho v mrazech vyhřát až na 20 stupňů. Žádané jsou i malé svíčky, které si lze dát do kapsy a mohou je pak vojáci použít v terénu třeba při ohřevu jídla," řekl organizátor projektu Vladimír Sůra.

Co se týče maskovacích plachet, tak dobrovolníci v zimě vyrábějí bílé a na jaře a v létě je dodávají v barvách, které si vojáci vyžádají. "Výroba takové plachty dá hodně práce, ve dvou jsme ji schopni vyrobit za dva dny intenzivní práce. Základem jsou sítě, do kterých se vplétají proužky látek, které získáváme ze starých prostěradel. Jde často o jednorázové maskování. Vojáci plachtu použijí na zamaskování vojenské techniky a když musí vyrazit, nemají čas ji sbalit," řekl Sůra.

K vojákům na frontu výrobky dopravují přes prostředníky. Končí u ukrajinských vojáků v oblastech, kde se odehrávají nejtvrdší boje, jako tomu donedávna bylo u Pokrovsku, klíčového logistického uzlu na východě Ukrajiny. Tam ruské jednotky podle ukrajinské armády jen v lednu přišly o 7000 mužů, tedy více než za celou druhou čečenskou válku, která byla v letech 1999 až 2009 a padlo v ní na 6000 mužů.

"V Česku jsem vystudovala vysokou školu a v roce 2017 se vrátila na Ukrajinu. Jsem z Charkova, po vypuknutí války jsem v březnu 2022 přijela s dětmi do Hradce Králové a od května 2022 pracuji u hradecké oblastní charity. Zapojila jsem se tady do pomoci válečným uprchlíkům a napadlo mě, že výroba frontových pomůcek by mohla být přínosem a rádi by se do ní někteří zapojili. A to se také stalo," řekla Ihnatěvová.

Postupně ale zájem začal opadat a nyní se schází u výroby zákopových svící a maskovacích sítí vždy jeden den o víkendu v Hradci Králové už asi jen deset až dvacet dobrovolníků včetně několika Čechů. "Přitom v roce 2022 nás bylo až padesát, měli jsme problém se někam vejít. Lidé jsou z války unavení, a to i na Ukrajině," řekla Ihnatěvová, matka tří malých dětí.

"Jsem přesvědčena o tom, že pomoc, o kterou se tady snažím, je efektivnější než ta, kterou bych mohla dělat na Ukrajině. Pomáháme, aby se válka nerozšířila, aby agresor nezvítězil. Pomáhat musíme, aby se válka nedostala až sem," dodala.