Každý rok se s příchodem nového roku mnoho lidí rozhodne, že právě nyní je ta správná chvíle na změnu. Novoroční předsevzetí mají dlouhou tradici a jsou vnímána jako příležitost začít s čistým štítem. Často jde o snahu vylepšit svůj životní styl, překonat špatné návyky nebo se posunout blíže k vysněným cílům. Mezi nejčastější předsevzetí patří zlepšení fyzické kondice, hubnutí, zbavení secigaret, zlepšení finanční situace či osobní rozvoj. Přestože máme obvykle silné odhodlání, realita ukazuje, že předsevzetí jen málokdy vydrží déle než několik týdnů.
Novoroční předsevzetí vznikají zejména díky atmosféře nového začátku, kterou příchod nového roku symbolizuje. Lidé se chtějí cítit lépe, být zdravější nebo produktivnější, a začátek ledna poskytuje tu správnou psychologickou „nulu“. Tato touha po změně může být silně podpořena i tím, že se ve společnosti novoroční předsevzetí považují za běžné a často jsou kolem nich budovány rituály a společenské normy.
„Někdy je náročné si vůbec přiznat, proč si některá předsevzetí vlastně dáváme a co se za nimi skrývá. Upřímnost k sobě se vždy vyplácí, a když se nám povede pochopit hlouběji naše předsevzetí, naše motivace bude opravdovější a případné krizové momenty lépe zvládneme a ustojíme,“ říká psycholog a psychoterapeut Boris Štepanovič a dodává: „Takovým typickým předsevzetím je získat štíhlou nebo svalnatou postavu. Tento plán často ukrývá například touhu po novém vztahu. Navazování kontaktů a komunikace se nám nedaří, nevěříme si a možná jsme zraněni z předchozího vztahu, a tak nám přijde jednodušší věnovat se postavě, jídelníčku a doufat, že se situace změní.“
Dalším důvodem je motivace přestat s něčím, co člověka zatěžuje – například kouření. Přestat kouřit úplně je to nejlepší co každý kuřák může udělat, ale není to vždy lehké. Přesto se k tomuto kroku mnozí odhodlávají, protože si uvědomují zdravotní rizika spojené s kouřením a chtějí pro sebe udělat něco dobrého.
Bohužel, většina novoročních předsevzetí skončí neúspěchem. Důvodů, proč k tomu dochází, je mnoho. Zásadním faktorem je přehnaně velké očekávání a nereálné cíle. Například lidé si často stanovují drastické cíle, jako je rychlé zhubnutí nebo radikální změna stravy, což tělo i psychiku rychle vyčerpá.
Dalším důvodem je nedostatečná příprava a motivace. Lidé si často stanoví cíl, aniž by si promysleli konkrétní kroky, které jim pomohou cíl dosáhnout. Snaha přestat kouřit bez podpory nebo detailního plánu je dobrým příkladem. Závislosti, jako je kouření, totiž nesou mnoho fyzických i psychických návyků, které je těžké přerušit. Proto je ideální s kouřením nikdy nezačínat. Bohužel velká část kuřáků při pokusech o skoncování s kouřením opakovaně selhává. V tomto případě je vhodné vyhledat odbornou pomoc – u praktického lékaře, psychologa či poradnách pro odvykání.
Ne každý kuřák je však připraven se cigaret vzdát úplně. V takovém případě mohou být řešením méně škodlivé bezdýmné alternativy jako zařízení na nahřívání tabáku nebo elektronické cigarety. Ty nabízejí způsob, jak si udržet stejný rituál, ale s menším rizikem pro zdraví. Na rozdíl od cigaret totiž u nich nedochází k hoření ale k nahřívání, takže nevdechujete škodlivý kouř, který je nepříjemný a nebezpečný nejen pro vás, ale i pro vaše okolí. Bezdýmné alternativy nejsou bez rizika, protože uvolňují nikotin, ale bez produkce dehtu a oxidu uhelnatého, což jsou hlavní složky odpovědné za zdravotní problémy. Podobnou cesto šel i Jakub Koudelka z Dolního Bukovska, kterého jsme vyzpovídali.
Patřil jste k silným kuřákům?
Experimentovat s cigaretami jsem začal v závěru střední školy, ale nekouřil jsem pravidelně. To začalo až o něco později. Pak jsem kouřil skoro každý den deset až patnáct cigaret.
Kdy přišel ten moment, že jste začal uvažovat o tom, že típnete svou poslední cigaretu?
Bylo to zhruba před čtyřmi lety. Chtěl jsem skoncovat s kouřením kvůli tomu, že jsem se chutí na cigaretu neustále rozptyloval od práce. Několikrát jsem se o to pokusil, dokonce jsem si to jednou dal i jako novoroční předsevzetí. Nakonec jsem se ale vždy k cigaretě vrátil. Proto jsem po vzoru několika známých sáhl k alternativnímu řešení a koupil jsem si bezdýmné zařízení. Od té doby uběhly dva roky, co jsem neměl cigaretu v ruce. A co je ještě lepší, ani mi nechybí.
Co byste doporučil těm, kteří řeší podobný problém?
Nevzdávat se, klidně i vyhledat pomoc odborníka. Zkusit se hecnout se známým, protože ve dvou můžete mít lepší motivaci vydržet. A pokud ve svých pokusech neobstojíte jako já, zkuste sáhnout po nějaké méně škodlivé alternativě. No a pokud nekouříte, samozřejmě je nejlepší nikdy nezačít.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
