V Královéhradeckém kraji nyní pracuje přibližně 4800 uprchlíků z Ukrajiny. Od počátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 jich práci v kraji našlo více, ale řada z nich se již vrátila domů na Ukrajinu nebo ze zaměstnání odešla. Školství v kraji zvládlo příchod uprchlíků bez větších problémů.
"Většina Ukrajinců, pokud chtěla pracovat a nejednalo se například o matky s malými dětmi, práci našla," řekl ředitel krajského úřadu práce Martin Horák. Připomněl, že před dvěma lety česká ekonomika rostla a zájem o pracovníky z Ukrajiny byl mezi zaměstnavateli velký. To se však v poslední době mění, protože zaměstnavatelé cítí nejistotu z dalšího vývoje hospodářství a začínají postupně snižovat počty lidí, přičemž pracovníků ze zahraničí se redukce často týká jako prvních.
Počet zaměstnaných uprchlíků z Ukrajiny v hradeckém kraji stoupal do loňského října na dosud nejvyšších 5384. Od té doby postupně klesl na 4758 ke konci ledna. Úbytek má několik příčin. Část Ukrajinců se vrátila zpět na Ukrajinu. Vliv mělo, stejně jako u českých pracovníků, ukončování sezonních prací a ochlazování trhu práce z titulu nejistého vývoje ekonomiky. S jarem a obnovením sezonních prací by mohl počet zaměstnaných Ukrajinců opět vzrůst, míní Horák.
Většina Ukrajinců našla uplatnění v nekvalifikovaných profesích, nejčastěji jako montážní dělníci nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě. Souviselo to s neznalostí jazyka či nemožností doložit vzdělání. To se ale za dva roky změnilo. "Až desítky Ukrajinců jsou schopny obsazovat kvalifikovanější pozice. Výrazně lépe umí česky, získali i rekvalifikace, kde je znalost jazyka podmínkou," řekl Horák.
Část Ukrajinců však podle něj ani motivaci k hledání kvalifikovanější práce nemá, protože v Česku natrvalo zůstat neplánují a pokud bude situace v místě jejich bydliště na Ukrajině stabilní, tak se vrátí domů.
Zásadní překážkou pro zaměstnání Ukrajinců nebylo ani to, že zpočátku byli mnohde ubytovaní v místech, kde moc pracovních příležitostí nebylo. "Část se již přestěhovala, vidíme tady migraci za prací," řekl Horák. Například na Rychnovsku, kde se práce díky továrnám v zóně Škody Auto v Kvasinách hledá v kraji nejsnáze, získalo pobyt v přepočtu na obyvatele nejvíce uprchlíků v kraji.
Práci uprchlíci našli i ve zdravotnictví. V nemocnicích patřících Královéhradeckému kraji aktuálně pracuje téměř 60 zdravotníků z Ukrajiny včetně několika lékařů, kteří nastoupili po začátku války. Dalších zhruba 70 Ukrajinců v krajských nemocnicích pracovalo už před válkou. "S drtivou většinou zaměstnanců z Ukrajiny máme dobré zkušenosti a jsou přínosem," řeklamluvčí krajských nemocnic Lucie Chytilová. Některé nemocnice sehnaly i dotaci na výuku češtiny Ukrajinců. Nemocnice kraje mají asi 4600 zaměstnanců, z nichž je asi 800 lékařů.
Bez větších komplikací se obešel příliv ukrajinských studentů na střední školy. Podle mluvčího hejtmanství Dana Lechmanna šlo od začátku války ročně o desítky uchazečů o studium na krajských středních školách. "Příliv (Ukrajinců) nebyl velký, v rámci celkového demografického nárůstu počtu deváťáků nebyl nárůst znát," řekl Lechmann.
Příchod ukrajinských uprchlíků zvládly i městské školy v Hradci Králové, kde nyní do mateřských škol chodí asi 90 dětí a do základních škol asi 370 žáků z Ukrajiny. "Mimořádná situace byla pouze v MŠ Sluníčko, kde bylo třeba zřídit navíc jednu skupinu pro přibližně deset dětí. Tato skupina stále funguje," řekla mluvčí magistrátu Kateřina Rohlíčková.
Hradecký magistrát nyní poskytuje ubytování asi 70 uprchlíkům, hlavně v ubytovně Jana Masaryka. Většinou jde o matky s dětmi, případně ještě s babičkou. "Pro nově příchozí je kapacit zatím dostatek. Ubytovaní v ubytovnách města hledají i možnost bydlení v bytech v Hradci Králové, problémem je výše kaucí, výše nájmu a jazyková bariéra," uvedla mluvčí magistrátu. Možnosti dalšího bydlení s nimi řeší odbor majetku města, oblastní charita a Integrační centrum pro cizince.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
