Čtvrtek, 15. února 2024, 17:15
Dva částečně opracované kmeny, které stavbaři objevili v říjnu u Fakultní nemocnice Hradec Králové nedaleko Labe, se na místo nálezu nedostaly náhodou, nejde o naplavené dřevo. Vyplývá to z prvních výsledků laboratorních analýz nálezu. To, že oba kmeny se tam dostaly lidským přičiněním a cíleně, byla jedna z hypotéz.
"Dendrochronologickou metodou se datování provést bohužel nepodařilo. Podařilo se ale zjistit, že obě dřeva pocházejí z jednoho stromu nebo pocházejí ze dvou stromů, ale z jednoho stanoviště. Téměř s jistotou lze vyloučit možnost, že by šlo o dva na sobě nezávisle naplavené kmeny," řekl dnes hradecký archeolog Radek Bláha.
Archeologové nález interpretují různě, nejpravděpodobnější z hypotéz je ta, že by mohlo jít o polotovary tzv. monoxylů, člunů dlabaných z jednoho kusu kmene, které se používaly od pravěku po novověk. Vědci se zatím kloní k tomu, že záseky i opracování kmenů naznačují, že by mohlo jít o použití teslic vyrobených z kamene, tedy že by mohlo jít o pravěký nález z období 5500 až 2000 před naším letopočtem.
Zkoumání podle Bláhy vstoupilo do další fáze, vědci se nyní o datování pokusí radiouhlíkovou metodou C14 (radiokarbonová metoda datování). Každý kmen dubu má délku okolo 11 metrů, dohromady váží asi 25 tun.
"Jisté je, že opracování nemohlo vzniknout činností přírody, ale jde o promyšlený cílevědomý zásah člověka. Znovu se ale otevřela otázka, co mělo být finálním produktem. Kromě zmíněných člunů je ve hře možnost, že kmeny mohly být zdrojem pro štípané dřevěné desky, že mohlo jít o polotovar k získání dalšího materiálu. Opracování jednoho z kmenů nasvědčuje spíše výrobě člunu, zatímco u druhého, který je opracován méně, to tak jednoznačné není," řekl Bláha.
Kmeny byly nalezeny v těsné blízkosti v hloubce asi dvou metrů pod úrovní terénu ve štěrkopísku, v nánosech dnes již neexistujícího toku řeky. V okolí nebyl žádný archeologický materiál, který by nález pomohl datovat. Jde o oblast pod dnešním soutokem Labe a Orlice. Regulace pod soutokem se uskutečnila až na začátku 20. století.
"Pokud bychom přijali verzi monoxylů, pak bychom uvažovali ve třech obdobích, kdy jsou plavidla tohoto typu doložena, a to mladší doba kamenná, období Keltů a raný středověk. Předpokládané použití broušených nástrojů by spíše ukazovalo na mladší dobu kamennou. Pokud bychom přistoupili na variantu polotovaru na výrobu dřevěných desek, pohybovali bychom se v rámci širokého období od pravěku do středověku," řekl Bláha.
Oba kmeny mají průměr od jednoho do 1,5 metru. Jeden kmen, který má obvod téměř čtyři metry, je opracován méně. Je dochován v celém obvodu, ale na několika místech jsou do poloviny kmene záseky, jako kdyby tam někdo začal s opracováváním. Druhý kmen je zhruba do poloviny průměru odštípán, polovina průměru kmene chybí a připomíná člun - monoxyl. Podle jedné z teorií mohlo jít o dvě fáze jejich výroby. Pokud by se to potvrdilo, šlo by o nález evropského významu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
