Na Náchodsku začala systematická obnova krajiny podle Modelu Živá krajina

Model Živá krajina dává dohromady ověřené příklady z praxe a několik klíčových metodik například z České zemědělské univerzity nebo Výzkumného ústavu meliorací a půd. Cílem je, aby vznikl univerzálně použitelný model krajinného plánu pro přizpůsobení se na klimatickou změnu a lepší celoplošné zadržování vody. Plán by měl při respektování specifik dané krajiny sloužit kdekoli na světě.

Následovat budou výsadby stromů, vzniknou přírodní lamače větru a meze, což jsou neobdělávané pásy terénu rozdělující pole. Tato opatření jsou obsažena v modelu, který má za cíl přizpůsobit na klimatickou změnu prvních sedm kilometrů čtverečních v okolí Zdoňova.

"Vznik mokřadu, tůní a návrat potoka v údolnici byl můj dlouholetý sen, který se teď plní. Nová politika EU i novela zákona o ochraně půdy je tomu po dekádě práce na změně legislativy nakloněna. Nový prvek odpovědné zemědělské politiky, tedy deset procent půdy v klidu, umožní smysluplná řešení, která Model Živá krajina poskytuje," uvedl předseda spolku Živá voda a spoluautor Modelu Živá krajina Jiří Malík.

Podle něj i dalších expertů se přizpůsobení krajiny klimatickým změnám řeší nahodile a nesourodě. Opatření ve Zdoňově přinese obnovu přírodní rozmanitosti, zvýší množství zadržované pitné vody i vody v krajině pro volně žijící a hospodářská zvířata, uvádí tisková zpráva.

"Nezanedbatelné je omezení povodní, eroze, zvýšení chlazení krajiny a její rekreační využití. Většina tůní má hloubku až jeden a půl metru a umožňuje plavání," řekl Malík.

Model Živá krajina se původně, v letech 2016 až 2018, jmenoval Model Zdoňov. Autoři se soustředí na to, aby mohl být použit na desítkách míst v ČR a do budoucna se případně rozšířit do dalších zemí EU. Studie se nyní realizují například v Krnově na Bruntálsku nebo jihomoravských Hustopečích.