Nemůžeme psy chovat v bublinkové fólii, říká fyzioterapeutka

Velká matrace, pomůcky různých barev a tvarů, kostra psa. Tak ve zkratce vypadá zázemí jablonecké fyzioterapie pro psy AZ Dog Care. Denně sem dochází mnoho pejsků všech ras a velikostí od čivav až po dogy. „Na velikosti, váze ani plemeni nezáleží. Každá rehabilitace je šitá na míru pacientovi podle jeho individuálních potřeb,“ uvádí Denisa Zbranková Albaniová.

Mezi jejími pacienty jsou například pejsci ochrnutí, sportovně využívaní nebo po chirurgickém zákroku. V poslední době navíc přibývá i majitelů, kteří navštěvují fyzioterapii preventivně. „Preventivní návštěvy udržují pejsky v chodu. Jde o takovou pravidelnou údržbu, kterou si každý pes zaslouží. Navíc při ní můžeme odhalit prvotní změny pohybového aparátu a zabránit nebo zmírnit jejich rozvoj.“

Někdy zapomínáme na přirozenost

Není tak výjimkou, že do AZ Dog Care míří i mladí psi nebo dokonce štěňata. Součástí prevence jsou i konzultace ohledně životního stylu psa a jeho páníčka. „V poslední době se setkávám až s přehnanou úzkostí majitelů. V dobré víře péči o zvířata přehání a zapomínají na jejich přirozenost. Například, aby ochránili klouby rostoucího štěněte, omezují jeho pohyb na absolutní minimum. Nedovolují mu ani si hrát s dalšími psy, hračkami a obávají se i procházek. Žádné zvíře ale nemůžeme chovat v bublinkové fólii. A každý organismus (i ten rostoucí) potřebuje k životu také pohyb, i když přiměřený. Zvíře musí dostat šanci pozvolna přirozeně nasvalit, získat fyzickou kondici a sílu,“ komentuje Zbranková Albaniová.

A jak vypadá taková první návštěva? Důležitý je podle fyzioterapeutky dostatek času a klid. „Každé zvíře dostane prostor, aby se seznámilo se mnou i s novým prostředím. S majitelem probereme celkovou anamnézu, nastíníme si, co společně pro psa můžeme udělat, podrobíme ho rehabilitačnímu vyšetření a teprve poté se pustíme do práce,“ vysvětluje fyzioterapeutka.

Rehabilitace psů je podobná jako u lidí a nabízí mnoho metod. Od těch manuálních jako jsou masáže, Dornova metoda, měkké a fasciální techniky, přes pohybovou terapii, kdy pejsci cvičí na senzomotorickém podkladu i s nestabilními „balančními“ prvky až po fyzikální metody jako jsou například laserterapie, magnetoterapie nebo elektroterapie. „Samozřejmě ideální je komplexní přístup, kdy se dá více metod a technik vzájemně kombinovat. Osobně si ale myslím, že manuální ošetření je základ, minimálně v případě prevence,“ říká Zbranková Albaniová.

Technika dotyk nenahradí

Podle ní totiž dotyk žádná technika nenahradí. „Dotykem dokážeme s tkáněmi pracovat nejjemněji a nejpřesněji. Navíc pod prsty cítíme, co se v těle odehrává. Díky jednotlivým metodám dokážeme ovlivnit rozsah pohybu v kloubech, odstranit svalové spasmy, uvolnit přetížené oblasti a zmírnit bolest pohybového aparátu.“

Veterinární fyzioterapie je dnes uznávaným a stále se vyvíjejícím oborem. Podle jablonecké fyzioterapeutky ale nenahrazuje veterináře. „Pokud není fyzioterapeut zároveň veterinářem, nemůže stanovovat diagnózu ani určovat medikaci. Pro mě je spolupráce s veterináři naprosto klíčová. Rehabilitace má své důležité místo, ale nikdy nenahrazuje návštěvu a vyšetření u veterinárního lékaře. U nemocných psů je navíc započetí rehabilitace bez předchozího stanovení diagnózy a léčby hazard se zdravím zvířete,“ dodává.