Česká republika si připomíná svatého Václava. Dlouho šlo pouze o významný den. Den České státnosti se z něho stal až v roce 2000. Od té doby se slaví jako státní svátek a připomíná nám smrt svatého Václava. Ten byl v tento den zavražděn na příkaz vlastního bratra Boleslava. V moderní době je dnešek také dnem, kdy si v obchodech s plochou nad 200 metrů nenakoupíme.
Svatováclavská koruna oficiálně vždy patřila svatému Václavovi. Naši panovníci si ji vždy pouze půjčovali. A to při příležitosti své korunovace a také na svůj pohřeb. Podle novodobé pověsti každý člověk, který není oprávněn korunu nosit, ale nasadí si ji na hlavu, do roka zemře.
Několik let po Václavově smrti se Boleslav rozhodl veřejně kát. Nechal vyzvednout ostatky svého bratra a převést do rotundy na Pražském hradě. Tímto činem se později zasloužil o jeho svatořečení.
„Český stát byl od počátku křesťanským. Země tak logicky potřebovala nějakého nebeského patrona, který ji bude provázet. Následně se z toho vyvinul kult věčného panovníka svatého Václava,“ řekl pro Českou televizi historik Petr Kubín.
Legendy o něm praví, že byl dobrým knížetem. Byl vzdělaný a uměl několik cizích jazyků. Traduje se také, že neměl rád opilce. Ty údajně nechával přivazovat ke stolu a mrskat. Podle historiků šlo o nevídaně nadaného člověka.
Autorem sochy sv. Václava na Václavském náměstí je Josef Václav Myslbek a na její tvorbě strávil 30 let svého života. Původně měla stát na rampě přímo u budovy Národního muzea, proti tomu však autor protestoval. Celé sousoší měří na výšku i s Václavovým kopím 7,2 metru. Sochy světců ve spodní části měří okolo 3 m a vlastní socha sv. Václava váží něco kolem 5,5 tuny.
Podle portálu mapy.cz je v České republice pouze jedno Václavské náměstí. Ovšem Václavských ulic jsou desítky. Konkrétně v Královéhradeckém kraji najdeme ulice s tímto názvem v Lázních Bělohrad a Opatovicích nad Labem. V Hradci Králové na Březhradě můžeme najít místní sochu svatého Václava.
Dříve sv. Václava uctívala celá Česká republika. V tento den se konaly slavnostní mše, lidové veselice, pořádaly se poutě a na mnoha místech probíhalo posvícenské veselí či hody. V podhorských oblastech a kopcovitých krajích se obvykle v tento den vracela stáda ze vzdálených pastvin k přezimování do chlévů.
Do jisté míry lze říct, že sv. Václav byl i Patronem babího léta. Na některých místech se o babím létě dokonce mluvilo jako o létě svatého Václava. Lidová pranostika ubezpečovala, že když v tento den svítí slunce, má se dle moudrosti našich předků, dařit sklizni řepy a obecně to věstí příjemný podzim. Pokud je bouřka, zaručuje to prý dlouhé teplo. V každém případě ale svátek svatého Václava ohlašuje příchod podzimu.
Foto Southshore
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
