Město Náchod začalo v minulých dnech v areálu Velkých lázní v Bělovsi stavět úpravnu minerální vody Ida. Úpravna městu umožní po osmi letech otevřít známý prameník Jakub. Kyselku Ida by si v něm lidé mohli opět načepovat koncem letošního roku. Prameník Jakub, který má podobu kapličky, musela radnice na podzim 2015 uzavřít kvůli tomu, že minerálka obsahovala zvýšené množství arsenu.
Úpravnu město vybuduje jako přístavbu jedné z lázeňských kolonádních budov v areálu Velkých lázní. Samotná stavba přijde na 2,9 milionu korun, dalších 7,7 milionu korun bude stát technologie úpravny. Zařízení u minerálky ze zdroje Ida sníží obsah arsenu pod deset mikrogramů v litru, v minerálce zredukuje i obsah železa. "Upravená voda si zachová původní obsah oxidu uhličitého, nezmění se skladba základních složek minerální vody," doplnila mluvčí města Nina Adlof.
Radnice prameník Jakub otevřela v červenci 2011, kdy historickou budovu asi za milion korun opravila. Do té doby si lidé kyselku nabírali z několika trubek, ze kterých volně tekla do Metuje. Přes výzvy ministerstva zdravotnictví ale radnice prameník neosadila zařízením na snížení arsenu v minerálce. Na zvýšený obsah arsenu tehdy konzumenty upozorňovala informační tabule.
Stavba úpravny a otevření prameníku zapadá do snahy radnice obnovit lázeňství ve městě. Zchátralý areál Velkých lázní město v roce 2021 za 39,9 milionu korun koupilo, a tím dostalo obnovu lázeňství plně pod svou kontrolu. Letos se město stalo vlastníkem ochranných známek k minerálce IDA.
Město také dříve pořídilo vlastní vrty minerální vody Běla a Jan a v roce 2019 za 24 milionů korun otevřelo vilu Komenský s pítky minerálky a promenádou v takzvaných Malých lázních. V roce 2020 město u lázeňského areálu postavilo za 33 milionů nový most přes Metuji. Loni rovněž Náchod v areálu lázní koupil za deset milionů korun historickou vilu Panzinka.
V roce 2024 chce město v areálu Velkých lázní pokračovat opravou zchátralé kolonádní budovy, u níž nyní roste úpravna minerálky. Na nákladný projekt chce získat evropskou dotaci z přeshraničního projektu Balneum Glacensis, který Náchod připravil s polským lázeňským městem Polanica-Zdrój. Z evropských fondů by Náchod chtěl získat dotaci i na chystanou obnovu parku ve Velkých lázních.
Vznik běloveských lázní spadá do začátku 19. století. Jejich novodobá historie se začala uzavírat začátkem 90. let minulého století. Lázně tehdy ve zbídačeném stavu stát vydal dvěma restituentkám. Nestátní lázně neměly dost pacientů, výrazně se zadlužily a v roce 1996 ukončily provoz. Lázně následně měnily majitele, snaha města získat je do vlastnictví až do roku 2021 končila bez výsledku.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
