Místo pohřebního rituálu s žárovým hrobem z pozdí doby laténské, z doby Keltů, zřejmě našli archeologové v trase budoucího západního silničního obchvatu Opočna na Rychnovsku. V ČR jsou nálezy hrobů z pozdní doby laténské ojedinělé. Záchranný archeologický průzkum v druhé části obchvatu Opočna se uskutečnil loni a zasáhl břehy Zlatého potoka, který je obchvatem přemostěn. Archeologové v současnosti nálezy zpracovávají a vyhodnocují.
Nález z pozdní doby laténské, tedy z období kolem přelomu letopočtu, archeologové učinili v místě dnes skrytého prameniště. Narazili tam na plochu pokrytou valouny o rozloze šestkrát deset metrů, na které byl nalezen kromě zlomků keramiky také žárový hrob překrytý třemi téměř identickými miskami, které byly vyrobené na hrnčířském kruhu. Nádoby odstupňovaných velikostí byly přeskládány přes sebe.
"Žárový hrob byl uložen v mělké jamce. Asi pět metrů od pohřbu byla vypreparována menší zhruba kruhovitá plocha s kameny velmi těsně naskládanými vedle sebe, na nichž bylo něco rozbíjeno. Vyčnívající špičky a hrany kamenů byly totiž poškozené. Mohlo jít o místo, kde probíhaly nějaké rituály spjaté s tímto pohřbem. Na kamenech kruhovité plochy mohlo docházet například k drcení zbytků kostí po kremaci zesnulého. Obě místa - pohřeb i kruhovitá plocha s kameny - tvořila jeden celek," archeoložka rychnovského muzea Martina Beková.
Průzkum ukázal, že prameniště těsně pod místem s kameny přecházelo do vodoteče, která zhruba po padesáti metrech vytvářela hluboký zářez a poté ústila do Zlatého potoka. "Ještě první meandr vodoteče se nacházel v prostoru odkrytém pro stavbu silnice, byl tedy také prozkoumán. Našli se v něm mimo jiné zlomky nádob, tři části různých skleněných náramků a železná sekera. Nálezy teprve procházejí zpracováním, ale už nyní tušíme, že patří širšímu časovému intervalu z průběhu doby laténské datované od poloviny 5. století před naším letopočtem do přelomu letopočtu," řekla Martina Beková.
Navíc jen asi 40 metrů od této situace archeologové našli pozůstatky obydlí opět z období laténu, takzvanou polozemnici, se stopami po kůlech plotu a obilným silem. Obydlí je o několik generací starší než zmíněný žárový hrob. "Asi 20 metrů široký pás skrývky pro silnici tedy odkryl část laténského areálu. Mohlo jít buď o okrajovou část v čase rozloženého laténského osídlení nebo také o samostatně stojící okrsek," řekla Martina Beková.
Archeologický průzkum na druhé části budoucího obchvatu vydal řadu cenných nálezů, například rozsáhlé germánské sídliště, na jehož okraji, v bažinatém břehu, bylo obětiště. Do bahnitých sedimentů byly vhozeny trofeje, paroží s částí lebky a torza nádob. Germánské sídliště bylo nalezeno asi 500 metrů od staršího pozdně laténského žárového hrobu v "rituálním areálu". Sídliště Germánů je datované převážně do druhé poloviny druhého století našeho letopočtu.
Doba laténská zanikla s nástupem germánských kmenů. Podle Bekové není vyloučeno, že u Opočna na laténské osídlení navazovalo germánské.
Osídlení Opočna a okolí je podle vědců doložené po většinu zemědělského pravěku. Opočensko označují za jednu ze dvou nejvýznamnějších sídelních komor zemědělského pravěku v rozsáhlé oblasti ohraničené řekami Orlice, Labe, Metuje a Orlickými horami. Druhá je v oblasti Doudleb nad Orlicí a sousedního Kostelce nad Orlicí.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
