Archeologové u Milovic na Jičínsku našli část antické nádoby

"Mezi hmotnou kulturou objevenou na sídlišti u Milovic, která se skládá z tisíců keramických střepů, z tisíců zvířecích kostí, zlomků mazanice, několika zlomků železných nástrojů, kamenných mlýnů a brousků, je nejzajímavější nález zhruba 40 zlomků jedné nádoby červenofigurové keramiky, která pochází z dílen antického Středomoří. Co se týče počtu nalezených zlomků této keramiky, tak nemá nález v ČR obdoby,"  řekl archeolog Daniel Stolz ze společnosti Archaia. 

Zdůraznil, že jde o sedmý nález tzv. červenofigurové keramiky na území České republiky. "Jde o velmi kvalitní práci, nádoba - kylix (pohár) zřejmě pochází přímo z Řecka z Athén a okolí. Uvidíme, jestli se nám podaří alespoň část nádoby zrekonstruovat. Na keramických zlomcích jsou patrné lidské postavy, které nám ukazují mytologické scény nebo výjevy z každodenního života. Je dost pravděpodobné, že motiv půjde zrekonstruovat," řekl Stolz.

Červenofigurový styl starověké řecké keramiky je charakteristický malbou červenou minerální barvou na černém podkladě. Vznikl zřejmě v Athénách koncem 6. století před naším letopočtem a postupně se rozšířil po Středomoří.

Zkoumané sídliště z časné doby laténské u obce Milovice u Hořic, datované do 5. století před naším letopočtem, se skládá ze stovek kulových jam, které představují poslední pozůstatky nadzemních obytných a hospodářských staveb. Archeologové tam objevili také několik objektů, takzvaných polozemnic, zhruba jednu desítku zásobních jam a několik hliníků k těžbě hlíny na stavbu domů a pecí.

Archeologický průzkum u Milovic je součástí vykopávek na trase budoucí dálnice D35 v úseku 10,5 km mezi Hořicemi a Sadovou. Kromě archeologů ze společnosti Archaia se na výzkumu podílejí také jejich kolegové z Univerzity Hradec Králové (UHK), Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové, Regionálního muzea a galerie Jičín, Archeologického centra Olomouc a archeologové ze Slovinska. Každá instituce má přidělen konkrétní úsek. Výzkum mezi Sadovou a Hořicemi začal v září 2022 a má trvat asi rok.

Archeologové z trasy budoucí dálnice hlásí také další pozoruhodné nálezy. U obce Klenice narazili na eneolitické sídliště kultury nálevkovitých pohárů datované do 4. tisíciletí před naším letopočtem. Kromě pozůstatků objektů na okraji sídelního areálu objevili pozůstatky studny. "Zajímavé na tom je, že jde o monokulturní sídliště, tedy bez příměsi jiné kultury. Také nález studny z tohoto období je na Hradecku vzácný. Pochází z ní téměř celá nádoba. Studna je zajímavá v tom, že nám přinese celou řádu informací o tehdejším životním prostředí," řekl archeolog UHK Ladislav Rytíř.

U Sadové, mezi říčkou Bystřice a železniční tratí, narazili na rozsáhlé germánské sídliště z doby římské, datované předběžně do 2. století našeho letopočtu. "Rýsuje se tam velké množství půdorysů domů, včetně výrobních objektů. Vzhledem k hustotě objektů je možné, že půjde o několik etap osídlení z této doby. S výzkumem nejsme zdaleka u konce," řekl vedoucí archeologického oddělení MVČ Miroslav Novák.

Podle něj je už nyní jasné, že půjde o jedno z nejrozsáhlejších komplexně prozkoumaných osídlení z doby římské v Královéhradeckém kraji. "Rozsah výzkumu je tak velký, že to umožní si udělat představu také o urbanismu sídliště z této doby," řekl Novák.

Loni mezi obcemi Klenice a Horní Černůtky narazili na pohřebiště ze starší doby bronzové, ze starší fáze únětické kultury datované do období 2200 až 2150 před naším letopočtem. U Sadové loni objevili ostatky krávy uložené v jámě v období od 18. do 20. století. Nález označili za kuriózní, protože kráva přišla o hlavu, která byla uložena do zřejmě vykuchaného břicha. Zvíře mělo i uříznuté rohy, také ty měla dané mimo. "Šlo o zásah, který měl umožnit snazší uložení zvířete do země. Nešlo tedy o žádné praktiky lidové magie," řekl Rytíř.