Expedice Monoxylon IV tvořená experimentálními archeology a nadšenci z Hradce Králové se v létě pokusí v dlabaném člunu přeplout Egejské moře. Měla by trvat od poloviny června do poloviny července a měla by přispět k poznání o šíření raných zemědělských kultur ve Středomoří. Naváže na námořní výpravy hradeckých archeologů v dlabaných člunech z let 1995, 1998 a 2019, z nichž dvě byly v Egejském moři.
"Chceme ověřit, zda lze Egejské moře vůbec překonat. Chceme ověřit využití plachty a také pádel, která budou replikami pravěkých předloh," řekl organizátor expedice Radomír Tichý z Univerzity Hradec Králové.. Při plavbě budou také archeologové zkoušet přepravu nákladu, který v minulosti mohla tvořit i zvířata. Náklad budou simulovat pytle se štěrkem.
Pro přeplutí Egejského moře z východu na západ si hradecká osádka připravila nový člun, který na podzim vyzkoušela na nádrži Rozkoš u České Skalice. Plavidlo je z jednoho kusu kmene dubu a je větší než předchozí dlabané čluny použité při dřívějších expedicích. "Nový člun by měl mít lepší plavební schopnosti, měl by být rychlejší a měl by pojmout 20 pádlařů a kormidelníka, zatímco v minulosti bylo v člunu nejvýše devět lidí," řekl Tichý.
Trasa Monoxylonu IV by měla být dlouhá kolem 550 kilometrů. Povede z řeckého ostrova Samos u pobřeží Turecka přes ostrov Mélos s významným zdrojem obsidiánu a dále do Řecka na poloostrov Peloponés do Argolického zálivu s významnou archeologickou lokalitou, jeskyní Franchthi z období neolitu. Výpravu bude tvořit 20 pádlařů a kormidelník. V doprovodném plavidle poplují kapitán plavidla, lékař a kameraman.
"Na rozdíl od minulosti nebudou dvě posádky, které se střídaly. Půjde tak o fyzicky mimořádně náročný výkon. Mezi ostrovy bude vzdálenost až 50 kilometrů. Při rychlosti pět kilometrů za hodinu to znamená osm hodin pádlování," řekl Tichý. Pouze když plavidlo bude simulovat přepravu nákladu, bude se moci šest pádlaři svézt na doprovodné lodi. Přes polovinu členů výpravy má zkušenost z minulé expedice.
Délka třítunového plavidla je 11,5 metru, vnější šířka se pohybuje od 100 do 120 centimetrů, vnitřní až jeden metr, což umožní pozici dvou pádlařů vedle sebe v celém člunu. Předlohou expedičního plavidla bylo 8000 let staré neolitické plavidlo s plochým dnem objevené v roce 1994 v jezeře Bracciano u Říma.
Ještě před cestou si archeologové na nádrži Rozkoš ověří, jak těžký náklad budou moci přepravit. Počítají s nákladem 400 až 450 kilogramů. Na Rozkoši také vyzkoušejí přepravu ovcí. V Egejském moří mít zvířata ve člunu nebudou. Na Rozkoši budou chtít otestovat i spojení starého a nového člunu do podoby katamaránu.
Práce na výrobě člunu z kmene více než 300 let starého dubu, který vážil téměř 17 tun, zahájili experimentální archeologové loni v dubnu a dokončili v září. Tvůrci na něm pracovali částečně i s replikami neolitických kamenných nástrojů. Do výroby současného monoxylonu se zapojili všichni členové posádky.
Experimentální archeologové na Hradecku vyrobili již pět plavidel, tzv. monoxylonů, z toho dvě pro plavbu na moři. První bylo z topolu pro expedici Monoxylon I v roce 1995. Druhý člun vydlabali z dubu a podnikli na něm expedice Monoxylon II a III v roce 1998 a 2019. Jejich cílem bylo udělat si představu o tom, jak před 9000 lety ve Středomoří vypadala zemědělská kolonizace.
Expedice Monoxylon IV se uskuteční pod hlavičkou obecně prospěšné společnosti Archeopark Všestary, kterou zřizuje Královéhradecký kraj a Univerzita Hradec Králové. Rozpočet výpravy činí přes 1,5 milionu korun, tvořen jej zejména příspěvky od Archeoparku, sponzorů a členů expedice.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
