Čech v pozici předsedy Světové jaderné asociace. V přístupu k jádru jsme velmi otevřená země, říká Bohdan Zronek

Zkuste porovnat vaši práci v jaderných elektrárnách ČEZ s prací, která vás nyní čeká ve Světové jaderné asociaci v pozici předsedy?
Úplně se to nedá srovnávat, protože práce v jaderné divizi je o tom, že musíte umět zajistit provoz, údržbu, všechny potřebné licence a vstupy. Kdežto Světová jaderná asociace je fórum pro setkávání firem z oboru. Je to prostředí pro networking. Asociace se snaží mluvit za jaderné odvětví průmyslu a snaží se prosazovat společný přístup, třeba ve vazbě na legislativu.

Jak se člověk z české elektrárny dostane do podobné, světově uznávané, světové instituce?  
Ta cesta byla zajímavá. Účastnil jsem se řady misí pod hlavičkou Mezinárodní agentury pro atomovou energii a také pod hlavičkou Sdružení provozovatelů jaderných elektráren WANO. Se vznikem jaderné divize jsem díky mým zkušenostem dostal nabídku být členem „Board of Management“ Světové jaderné asociace. Sám to mám tak, že když už jsem někde členem, tak se to snažím využít, ozvat se, a něco tam pro nás udělat. Díky tomu si mě časem všimli někteří představitelé tehdejšího „boardu“ a postupně to doputovalo až k mé nominaci na předsedu.

Co vaše angažmá může přinést českému jadernému průmyslu?
Určitě to přináší určitou prestiž a hlavně možnost ovlivnit budoucnost jádra. Před pár lety, když jsem přijel na setkání v barvách ČEZu, tak skoro nikdo nevěděl, co to je za firmu a kde je vlastně Česká republika. Postupem času se situace změnila a lidi na této úrovní ví, že dokážeme spolupracovat a realizovat projekty s ostatními. Dokážeme přijít s věcmi, které ostatní akceptují. Třeba z posledního období to je snaha pomoci v oblasti evropské taxonomie a zakotvení jádra, tam jsme zanechali výraznou stopu. Byli jsme nositeli některých návrhů a ostatní se přidali.

Velký tématem je dnes stále stoupající cena energií. Pod jedním příspěvkem na Twitteru zmiňující vaše jméno jsem našel například následující otázku. „Proč energii vytvořenou v Temelíně posíláme na burzu v Lipsku a v době energetické krize si ji sobecky neurveme pro sebe?“ Co byste odpověděl?
S tou burzou v Lipsku to není úplně přesné. Jsme součástí propojeného evropského trhu a propojené evropské soustavy. Obchod s elektřinou v Evropě funguje hodně provázaně a nemůžeme ignorovat prostředí kolem nás. Dalším faktem je, že jsme akciová společnost, pro kterou platí zákon o obchodních korporacích. Pokud něco prodáváme, tak to musíme prodávat za ceny, které jsou tržní a dávají smysl. Tržní ceny udává burza. Pokud bychom to nedělali, byl by problém. Jsme trestněprávně odpovědní a musíme postupovat s péčí řádného hospodáře, dodržovat energetický zákon, zákon na ochranu hospodářské soutěže a také celou řadu evropské legislativy.

Jaký vývoj cen energií se dá předpokládat?
To je trochu na křišťálovou kouli. Bude hodně záležet na vývoji války na Ukrajině a dostupnosti jednotlivých surovin. Cena je dnes ovlivněna výrazně cenou plynu a povolenek. Ovlivňuje ji hodně nálada a obavy z budoucnosti. Ještě před několika měsíci to vypadalo, že vysoké ceny jsou realitou jen letošního roku a výhled byl klesající. Dneska to vypadá jinak a klesající prognóza tam aktuálně příliš není.

Takže pokles na ceny, které jsme znali před čtyřmi, pěti lety není reálný?
Opět, nemám křišťálovou kouli, ale tento vývoj zatím nevidím. Je zde řada faktorů, některé z nich jsou spojené s bojem s klimatickými změnami, bude to hodně o hledání náhrady za uhlí a v souvislosti s aktuálním konfliktem o částečném hledání náhrady za plyn. Budeme se snažit poskládat zdroje, které jsou k dispozici tak, aby byly klimaticky neutrální a zároveň aby zajistily bezpečnost dodávek.

Jak moc ovlivnil jadernou energetiku konflikt na Ukrajině?
Konflikt na Ukrajině vytvořil trochu jinou pozici pro jádro. Provozovatelé elektráren zpravidla nejsou závislí na jednom dodavateli, je možné se předzásobit, což je žádoucí. Proto řada států obnovila úvahy o jádru právě kvůli jeho posílené pozici. Překladem může být Belgie, která prodloužila provoz dvou bloků. Nizozemsko uvažuje o stavbě dalších bloků. Aktuálně i Německo diskutuje o udržení provozu aspoň některých jaderných elektráren. Z druhé strany pak přichází diskuze na téma bezpečnost. Zvlášť na začátku ukrajinského konfliktu, kdy došlo k „úletu,“ kdy se bojovalo v okolí jaderných elektráren. Mělo by platit, že jaderné elektrárny zůstávají stranou konfliktů.

Mluvíte o konfliktu v okolí ukrajinských jaderných elektráren. Mohlo právě tohle negativně ovlivnit pohled veřejnosti na jadernou energetiku?
Ano, mohlo. Minimálně v tom počátku. Na druhou stranu jaderná zařízení jsou velmi robustní a vývoj konfliktu na Ukrajině ukazuje, že jaderné elektrárny skutečně zůstávají stranou. Navíc pokud se něco děje v takové jaderné elektrárně, má to velice malý dosah. Příkladem je Černobyl.

Jak se za ty roky, co pracujete v tomto oboru, vyvinul pohled na jadernou energetiku v Česku?
Možná jsme trochu specifikum, protože jsme v přístupu k jádru velmi otevřená země a vyplácí se nám to. Když si vzpomenu na devadesátá léta, tak tady chodily fámy typu – ono to bouchne a podobně. Tím, že jsme byli schopni o všem velice otevřeně mluvit a vysvětlovat, tak jsme si důvěru získali. Je nám jasné, že je důvěra křehká záležitost, ale dlouhodobě se nám to vyplácí. Na tohle téma jsem se bavil kdysi dávno s jedním kolegou z Německa, který mi říkal, že se přestali bavit s lidmi a skončili s otevřeností. Sám říkal, že se jim to jednou nevyplatí a měl pravdu.

Jestli jsou Češi nakloněni jádru, čím je způsobeno, že je tak citlivým tématem ukládání jaderného odpadu?
Češi jsou obecně velmi otevřeni k technickým záležitostem, nejen k jádru. Historicky jsme průmyslová země. Co se týče ukládání jaderného odpadu, tak tam byla velká chyba v začátku komunikace a způsobu prosazování uložiště. Je potřeba lidem vysvětlovat a zároveň chápat jejich úhel pohledu. První jaderné úložiště, ryze přírodní, vzniklo kdysi dávno v africkém Gabunu. A ani dnes tam nejsou žádné anomálie ani poškození přírody. Příroda se sama postarala. Podívejme se třeba do Finska nebo do Švédska, kde soutěžily dvě lokality o to, kde to bude, protože jim bylo vysvětleno, co jim to přinese. To je právě to vysvětlování a rozumná diskuze, které někdy chybí.

Jaká jsou rizika spojená s vznikem úložiště?
V podstatě zanedbatelná. Dá se říct, že největším záporem je ruch při budování.

Jak takové jaderné palivo vypadá?
Je to strojírenský výrobek, kde jsou tabletky keramického materiálu hermeticky uzavřeny v trubičkách a ty jsou zkompletované do palivového souboru. V případě uložení je vše navíc uzavřeno ve velice odolném kontejneru.

Vláda odsouhlasila, aby ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela podnikl potřebné kroky k vyhlášení tendru na výstavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Jaký bude další postup?
Věřím, že se postupně podaří naplňovat harmonogram. Na podzim letošního roku očekáváme nabídky od všech třech uchazečů a začneme je vyhodnocovat. Ve finále dostaneme vítěznou nabídku a na konci roku 2024 budeme schopni podepsat kontrakt.

Čím dál častěji se mluví o jaderné renesanci v Evropě? Co si pod tím představit?
Je otázkou, jestli je to renesance v pravém slova smyslu. Už na začátku jsme nakousli, že je to trochu o návratu k jádru, využití jaderné energie a teď je otázka, v jakém rozsahu a jak brzy přijde či nepřijde. Řada států a společností zvažuje konkrétní kroky a je velmi progresivní, především státy v Asii. Jak už jsem říkal, v Evropě má příklon k jádru Holandsko, Belgie i řada dalších, ambiciózní plány má třeba také Velká Británie. Na druhou stranu zůstává řada států, které si stojí za tím, že jádro provozovat nebudou nebo od něj odejdou.

Evropská komise schválila dočasné zařazení jádra mezi čisté zdroje energie. Jak složitá byla ta cesta a co to reálně znamená?
Není ještě úplně hotovo, musí o tom hlasovat ještě Evropský parlament. Ten může přijmout nebo odmítnout, nemůže měnit. Tomu všemu předcházela velká diskuze a posuzování, jestli jádro splňuje všechna potřebná kritéria, aby nezpůsobovalo vážné škody na životním prostředí. To posuzovali experti, kteří přišli s podklady, že ani jedno z kritérií jádro neporušuje a je čistým zdrojem. Samozřejmě je to také politická otázka, proto řada zemí bojuje proti tomu, aby jádro na seznam zařazeno bylo.