neděle 20. června 2021 Květa

Čtvrteční obloha nabídne částečné zatmění Slunce. Při pozorování si chraňte zrak filtrem, radí astronom

Během letošního června se můžeme těšit na výrazný jev, který se objeví na obloze už tento týden, a to ve čtvrtek 10. června. Řeč je o částečném zatmění Slunce. Půjde o nejvýše položené sluneční zatmění, pozorovatelné z území Česka a Slovenska, až do roku 2179. Všechny zájemce o pozorování tohoto úkazu je důležité upozornit na to, že zmíněný jev lze bezpečně pozorovat pouze se speciálním filtrem pro ochranu zraku.

Následující týdny jsou také obdobím nočních svítících oblak, která se letos poprvé objevila nezvykle brzy. „Na nebi lze nyní pozorovat i jasné planety,“ sdělil astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. 

Horálek upozornil, že částečné zatmění Slunce viditelné v celém svém průběhu velmi vysoko nad obzorem z Česka i Slovenska bude po šesti letech. Úkaz začne v Česku ve čtvrtek 10. června po 11:35 středoevropského letního času (SELČ), kdy se silueta Měsíce ve fázi novu „zakousne" do slunečního disku z horního pravého okraje. Na severozápadě Čech zakryje až 19 procent slunečního průměru, dále na východ však zatmění začne později a bude menší. Například na východě Slovenska bude až po 12:08 SELČ a zakrytí dosáhne jen devíti procent.

K zatmění Slunce dojde tehdy, když se mezi pozorovatele a Slunce promítne Měsíc v novu, který sluneční disk částečně nebo zcela zakryje. Měsíc obíhá Zemi po dráze mírně odkloněné od roviny zemské dráhy, častěji tedy Měsíc v novu sluneční disk na denním nebi mine a k zatmění nedojde. Zhruba jednou za půl roku se však Měsíc v novu dostane na své dráze velmi blízko pomyslné přímky mezi Zemí a Sluncem a část obyvatel Země tak spatří tento úkaz.

Popisovaný jev bude nad oběma státy nejvíce viditelný mezi 12:30 až 12:55 podle polohy pozorovatelů. Kolem poledne bude ve výšce více než 60 stupňů nad obzorem, úkaz pak skončí před 14:00.

Podrobnosti o zatmění v různých lokalitách lidé najdou na interaktivní mapě. „Jev lze bezpečně pozorovat pouze se speciálním filtrem pro ochranu zraku,“ upozorňuje Petr Horálek.

Červnová obloha toho nabízí víc 

Ještě dodává, že během dalších devíti let v Česku bude možné pozorovat šest dalších částečných zatmění – a to v letech 2022, 2025, 2026, 2027, 2029 a 2030.

Letošní červnová obloha zájemcům nabízí mnohem více, lidé už nyní mohou lidé vyhlížet „tradiční“ noční svítící oblaka, která se objevují v týdnech kolem slunovratu. „Už to začalo. Letos dokonce velice brzy. První pozorování se objevila už někdy kolem 21. května, a to je poměrně nezvyklé. Běžně to začíná někdy v půlce června. Takže je možné, že ta letošní sezóna bude docela bohatá," míní Horálek.

Připomněl, že jde o řídkou oblačnost, která se nachází mimořádně vysoko – zhruba 85 kilometrů nad zemí. „Kvůli tomu, že je velice řídká, ji přes den nespatříme. Ale když Slunce zapadne do nějaké hloubky, mezi šesti až 16 stupni pod obzorem, tak to nasvětluje zespodu, zatímco u nás už je soumrak nebo noc. A my vidíme, jak na obloze svítí takové závoje – oblačna," vysvětluje astronom Horálek.

Nezakrytá část Slunce bude stále dost intenzivním zdrojem světla a bez použití vhodných pomůcek může při přímém pozorování hrozit trvalé poškození zraku! Akademie věd ČR proto doporučuje použít speciální brýle pro pozorování zatmění (obyčejné sluneční brýle nestačí), folii Baader AstroSolar, případně svářečský filtr stupně 13 a vyššího. Můžete pozorovat i malým dalekohledem, ale pak je nutné použít před objektiv náležitý filtr, nikdy se nedívejte na Slunce do dalekohledu přímo. 

„To, co je způsobuje, je prach, který se nachází v mezosféře a do atmosféry se dostal několika způsoby – jednak je to třeba prach z meteorických rojů, ale i z průmyslové činnosti nebo silných sopečných erupcí. Na ty částice se pak nabaluje led vznikající zejména reakcí kyslíku a vodíku v té výšce, za přítomnosti slunečního záření, ale třeba i rozpadem metanu,“ dodal.

Nejkrásnější Mléčná dráha 

Horálek také upozornil, že kolem slunovratu mohou být například ze Sněžky a jiných vrcholů noční svítící oblaka pozorovatelná po celou noc. Jinak by je lidé měli vyhlížet na severním obzoru mezi půl desátou večerní až půlnocí, nebo půl druhou a půl čtvrtou hodinou ranní.

„V tuto chvíli je také opět asi nejkrásnější Mléčná dráha, ale ta je viditelná jen mimo města," podotkl pak Horálek. Obzvlášť dobré podmínky pro pozorování podle něj budou právě kolem 10. června, když bude Měsíc v novu. „Hlavně v ranních hodinách už jsou také pozorovatelné planety Jupiter a Saturn. Ty jdou jakoby v závěsu za centrální dráhou Mléčné dráhy. V ranních hodinách jsou viditelné nad jižním obzorem. Jupiter je velmi výrazný, Saturn o něco slabší," popsal Horálek.

Lidé si na své přijdou i na konci měsíce - konkrétně 28. a 29. června se po půlnoci nabídne jak pohled na Jupiter a Saturn, tak i na Měsíc krátce po úplňku. „Takže tam bude taková krásná trojice jasných objektů," uzavřel astronom.

Ohodnoť článek

Štítky zatmění, Slunce, jev, pozorování, obloha, astronom, Horálek

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.