V Hradci dominuje pervitin, užívá ho až 75 procent závislých. Situace na místní drogové scéně je stabilní, říká Lukáš Gilányi z K-centra

Jaká je momentálně situace na hradecké drogové scéně?

My to dlouhodobě hodnotíme tak, že situace je stabilní. Nedějí se žádné dramatické výkyvy nebo průšvihy. Realita je taková, že naše zařízení navštíví ročně přibližně 260 lidí, drtivá většina z nich, přibližně 90 procent, jsou nitrožilní uživatelé. Navštěvují nás jak oni sami, tak i jejich přátelé, někdy také rodiče.

K-centrum Hradec Králové je nízkoprahové zařízení poskytující sociální a adiktologické služby uživatelům drog a jejich blízkým osobám. Cílem je umožnit klientům K-centra vést a rozvíjet běžný způsob života. 

V několika posledních letech se nám ukazuje, že populace uživatelů stárne, což hodnotíme pozitivně. V podstatě se nestává, že by se tady objevovali lidi pod 18 let, za loňský rok tu nebyl nikdo takový, nejmladšímu bylo 21. Z těch 260 lidí je většina ve věkovém rozmezí 25 až 40 let. Ukazuje se, že pokud někdo s drogami začne kolem dvaceti, tak během tří až pěti let se objeví tady u nás.

Jaký je první kontakt těch lidí s drogami? Jak se k tomu dostanou?

První zkušenost s drogou jim většinou zprostředkují spolužáci nebo kamarádi. Někam to prostě přinesou a oni to zkusí.

Kdo je váš typický klient?

Přibližně 70 procent našich klientů jsou muži a zbývajících 30 procent pochopitelně ženy. Průměrný věk je zhruba 35 let. Většinou mají základní nebo nedokončené středoškolské vzdělání a řeší problém s bydlením. Neznamená to ale, že by každý byl bezdomovec. Část klientely je na úřadu práce. Poměrně velká část má nějaké dluhy, jedná se například o nezaplacené zdravotní pojištění, nesplacené půjčky nebo pokuty z MHD. Řada z nich je v konfliktu se zákonem.

Jaké drogy se v Hradci nejčastěji užívají?

Drtivá většina lidí, kteří jsou s námi v kontaktu, užívá pervitin. Je to nějakých 70 až 75 procent. Ostatní nejčastěji používají opiáty. V největší míře to je Buprenorfin, což je látka, která má sloužit jako substituce pro uživatele opiátů. Někdy okolo let 2000 nebo 2002 začal poměrně rychle mizet heroin, na vině byla zřejmě situace v Afghánistánu. Přerušily se nějaké pašerácké trasy a celkově došlo k omezení výroby. Změnila se tak cena i dostupnost heroinu. Navíc se nově objevily právě léky na bázi Buprenorfinu. Přibližně 25 procent lidí, co sem chodí, užívá právě tyhle substituční preparáty. Ostatní drogy jako extáze nebo lysohlávky jsou používané úplně minimálně.

V K-centru vyměňujete použité stříkačky. Spolupracujete nějak s městskou policií, která je v terénu občas nachází?

S městskou policií na sběru injekčního materiálu spolupracujeme. Chodíme i do terénu a informujeme se navzájem, kde k těm nálezům dochází a také odhozené stříkačky sbíráme. Je to ale zlomek toho, co zajistí městská policie.

Ročně se v Hradci sebere okolo tisíce stříkaček, přičemž my jich vyměníme okolo sta tisíc. Další tisíce se jich pravděpodobně prodají v lékárnách. V ulicích jich tedy skončí dlouhodobě zhruba jedno procento z toho, co se ve městě a okolí spotřebuje.

Je tu mezi drogově závislými nějaký výskyt nemocí? Například žloutenky nebo dokonce HIV?

Výskyt HIV je naprosto minimální, to naštěstí platí pro celou republiku. Žloutenky se samozřejmě objevují, přibližně 20 procent injekčních uživatelů některou z nich má. V naprosté většině je to žloutenka typu C. Dobré je, že se stále více zpřístupňuje a zjednodušuje léčba.

Nachází se teď v Hradci nějaké drogové “doupě”?

Jsou místa, kde ten výskyt drogově závislých je větší. Záleží, co si představujete pod pojmem “doupě”. Pokud by to bylo třeba pět lidí, kteří se zdržují na jednom místě, tak to ano. Taková místa v Hradci jsou. Samozřejmě se to mění v závislosti na několika faktorech. Například jde o to, jestli se tam pravidelně objevuje policie, jestli se o tu nemovitost stará majitel a podobně. Není tady ale nějaká “černá díra”, kde by ti lidé pobývali a kam by se obyvatelé měli bát chodit. Myslím, že Hradec je z tohoto pohledu klidné město.