Hradec Králové připomene lékaře, který za protektorátu pomohl zachránit stovky vězňů

„Osobnost Ladislava Vančury donedávna unikala pozornosti. Rozhodli jsme se ji připomenout," uvedl náměstek primátorky pro územní plánování, urbanismus a architekturu Adam Záruba (Změna pro Hradec). Pamětní deska bude v místě zazděného vchodu do vazební věznice z ulice U Kavalíru. Město k účasti v soutěži vyzve pět umělců, které před tím vybere porota. Pokud by šlo vše podle plánu, chtělo by město desku odhalit letos na státní svátek 28. října.

Vančura působil ve vazební věznici mezi lety 1934 až 1948. Za okupace pomáhal vězňům, nosil jim jídlo, tajně je léčil, předával jim informace nebo jim radil, jak vypovídat. Umožňoval jim také fingovat zdravotní potíže, čímž se dostali do nemocnice, odkud pak mohli utéct. Některým vězňům zařídil pobyt v psychiatrické léčebně. Když pomohl zbavit ledvinových kamenů šéfa hradeckého gestapa Alberta Hardkeho, využil jeho vděčnosti ve prospěch ostatních. Dosáhl toho, že se ve vězení snížila brutalita dozorců.

Po válce prezident Edvard Beneš vyznamenal Vančuru medailí za zásluhy prvního stupně. Po převratu v roce 1948 se Vančura naopak stal jednou z obětí a byl uvězněn a souzen za spolupráci při nacistické okupaci. Díky řadě svědeckých výpovědí od lidí, které za války zachránil, nakonec odsouzení unikl. Nadále ho však komunistický režim perzekvoval. Zemřel ve třiašedesáti letech v roce 1960.