Lada Vondrová se dostala od fotbalu k atletice, kde se jí nesmírně daří. Z Mistrovství Evropy, Evropských her a z Mistrovství České republiky už má ve sbírce celkem dvaatřicet medailí. Velký úspěch sklidila také před rokem na letní Olympiádě v Tokiu. Na ní se probojovala do semifinále. Lada studuje v současné době na Univerzitě Hradec Králové a pro její úspěchy jsme se rozhodli i jí zařadit mezi (ne)obyčejné.
O tom, že je Lada Vondrová sportovně založená, není pochyb. Do svých patnácti let hrála fotbal a v něm to dotáhla až na reprezentační úroveň. Pochází s Vysočiny, ale poslední čtyři roky fotbalu hrála za pardubický tým. Podle ní už to bylo náročné na dojíždění a tréninky. Z toho důvodu se rozhodla i pro atletiku. „Začala jsem chodit atletiku, abych nemusela běhat sama doma, protože jsem to nesnášela,“ směje se Lada Vondrová
Po roce chození na atletiku po ní chtěl trenér, aby se zúčastnila závodů. „Okamžitě se mi začalo dařit. Kombinovala jsem to asi další rok, a nakonec zranění ve fotbale rozhodlo ve prospěch atletiky, kterou jsem začala samostatně dělat asi v patnácti letech,“ vzpomíná.
Zadařilo se jí už v roce 2015, kdy se kvalifikovala na dorostenecký světový šampionát v Kolumbii. Na čtvrtce překážek se jí povedlo postoupit do semifinále. Dařilo se jí i ve vícebojích na domácí půdě. Ze šampionátů ve své kategorii vozila medaile.
Za největší sportovní úspěch považuje první místo na Mistrovství Evropy do třiadvaceti let. „Zde jsem vyhrála čtyřstovku a společně s holkama jsme vyhrály také štafetu 4 x 400 metrů. Otevřelo mi to svět do velké atletiky, pomohlo mi to s vytvořením jakéhosi postavení ve velké atletice a samozřejmě i finančně. Nejvíc ale asi vzpomínám na Olympijské hry v Tokiu, kde jsem se nečekaně probojovala do semifinále, což byl velký úspěch a Olympiáda celkově je pro sportovce významným milníkem,“ říká s nadšením.
Český Olympijský týmSport někdy doprovází i zdravotní obtíže. Na Mistrovství Evropy do třiadvaceti let odjížděla po týdenní pauze bez tréninku, kvůli problémům s pravým kotníkem. Byl jí diagnostikován náběh na únavovou zlomeninu.
Tříkolová soutěž – rozběh-semifinále-finále jí moc nenahrávala, ale podle Lady se to dalo zvládnout. Zlom přišel v době, kdy se rozhodovala, zda nastoupit i do štafetové soutěže, která měla rozběh a finále v jeden den.
„Dvě čtvrtky v rozmezí pár hodin mohly být pro můj kotník smrtící a vzhledem k tomu, že jsem měla po návratu z této soutěže za týden odlétat na Olympijské hry, bylo mi od doktorky výpravy doporučeno vynechat minimálně rozběh štafet. Já věděla, že když nenastoupím do rozběhu, nepostoupíme do boje o medaile. I přes zákaz jsem se kousla a moje sportovní srdce mi nedovolilo se na to vykašlat. Bolelo to, ale odměna v podobě zlaté medaile to rychle zastínila,“ říká s úsměvem. Kotník ale vše vydržel, rychle se zotavil a na Olympijské hry byla opět ve formě.
Kromě sportu má hodně ráda jídlo, pečení a všechno s tím spojené. „Ráda posedím u dobré kávy a něčeho sladkého. S přítelem máme psa, který je pro nás velkým odreagováním, hodně času trávíme v lese různými procházkami a výlety,“ dodává.
A jaký má Lada cíl, kterého by chtěla dosáhnout? „Popravdě jsem si po zamyšlení řekla, že chci být hlavně zdravá, co nejdéle dělat to, co mě baví a zanechat nějakou sportovní stopu. Dříve jsem zmiňovala nějaký konkrétní čas nebo soutěž a není to dobré, i když to člověk nevnímá, má v hlavě na sebe nějaký bič, za kterým se stále chce honit,“ zakončuje náš rozhovor.
Foto Aleš Gräf, Soňa Maletérová, archiv Lady Vondrové
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
