Východočeská firma na výrobu modelářských motorů Model Motors podle svého vyjádření nikdy nedodávala motory do Ruska, natož do ruských zbraní. Důrazně se distancovala od jakéhokoli zapojení do války na Ukrajině.

Díky Žytomyrskému spolku Volyňských Čechů našla Naděžda Plyščuk místo, kde si odpočine od myšlenek na válečný konflikt. S dalšími členy spolku se setkává, zpívá, tančí a trénuje češtinu. Tu se začal učit i její vnuk. O udržování kultury svých předků vypráví v posledním díle seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.

V Česku studuje jeho dcera, kterou před nedávnem navštívil. Milovník historie Vladimir Friz vzpomíná, jak při cestě do Prahy nachodil po Národním muzeu několik kilometrů. Poté se ale musel potomek Volyňských Čechů vrátit zpět na Ukrajinu za svými povinnostmi v armádě. Nejen o tom je čtvrtý díl seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.

Od začátku války neopustila Ukrajinu. Svitlana Samčišina má sice v Česku řadu příbuzných, ale Žytomyr neopustila ani v době bojů nedaleko města. Zažila tak i noc, kdy tady na jednu ze škol spadla raketa. Nyní už si podle svých slov na život ve válečném konfliktu zvykla. Na Čechy, odkud pochází její předci, však ráda vzpomíná.

Na počátku války utekla na západ a nakonec skončila až za oceánem. Celou dobu se ale Elena Lagovská chtěla vrátit domů. Nyní je zpět na Ukrajině, kde své přátele učí češtinu. V minulosti tam dokonce založila první a jediný rozhlasový pořad v češtině. O tom i životě v zemi sužované válkou vypráví v dalším seriálu Drbny Zapomenutí Volyňští Češi.

Jejich příbuzní přišli na Ukrajinu v 19. století. Potomci Volyňských Čechů v zemi sužované válkou dál udržují kulturu svých předků, pořádají společné akce a kromě jiného učí školáky český jazyk. Drbna je navštívila v Žytomyru a přináší první díl seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.

Pokud se podíváte do životopisu Martina Dvořáka, možná nabydete dojmu, že jednoduše všechno zmíněné nejde stihnout za jeden život. Dnes ministr pro evropské záležitosti se do povědomí široké veřejnosti zapsal hned po Sametové revoluci, kdy se stal prvním primátorem Hradce Králové v „novodobé“ éře. V čele města vydržel osm let. Poté nabrala jeho kariéra zcela jiný směr, když byl Radou Evropy vyslán do konfliktem zpustošeného Kosova. Tam postupně působil jako administrátor měst Istok a Djakovica a krátkou dobu také jako ředitel odboru rozvoje místní samosprávy v regionu Peč. Dnes je to zhruba dvacet let, co jeho mise OSN v Kosovu skončila. Na dva a půl roku v náročných podmínkách zavzpomínal nejen ve své knize Kosovo na vlastní kůži, ale také při rozhovoru s Drbnou.

Před dvěma dny publikoval prestižní americký časopis Foreign Affairs společný článek tří zajímavých autorů - českého premiéra Petra Fialy, slovenského premiéra Eduarda Hegera a polského ministerského předsedy Mateusze Morawieckého pod názvem „Svobodný svět musí dál stát za Ukrajinou“ a s podtitulkem „Zmražený konflikt nebo částečné vítězství nevyřeší vůbec nic.“

Jak reálné je, že před Mezinárodním trestním soudem v Haagu stane Vladimír Putin, na kterého byl minulý týden vydán zatykač pro válečné zločiny? A jak takové vyšetřování válečných zločinů probíhá? Nejen o tom se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal první český vyšetřovatel pracující u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a donedávna zaměstnanec Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku Vladimír Dzuro.

Už téměř rok se čeští žáci a studenti setkávají na školách s dětmi z Ukrajiny, které ze své rodné země odešly kvůli válce. Jak se daří Ukrajince adaptovat na místní vzdělávací systém, zjišťovali vědci z Národního institutu SYRI. Podle jejich výzkumu považují ukrajinské děti české školství za snadné.