Dlouhodobý investiční produkt (DIP) měl přinést zásadní změnu ve způsobu, jakým si lidé v Česku připravují finanční zajištění na důchod. Realita je však zatím docela jiná – podle aktuálního průzkumu agentury Ipsos pro Českou podnikatelskou pojišťovnu (ČPP) o existenci DIPu třetina Čechů vůbec neví a další dvě pětiny netuší, jak tento nástroj funguje. Přitom právě DIP představuje dostupnou cestu k jistější budoucnosti, protože investovat lze už od několika stovek korun měsíčně.

Zhruba tři pětiny české veřejnosti nadále nepovažují současný důchodový systém za spravedlivý a průměrná penze podle nich nepostačuje na pokrytí základních potřeb důchodců. Přes 70 procent lidí si stále také myslí, že systém lidem neumožňuje prožít důstojné stáří. Podle většiny veřejnosti je tedy potřeba důchodová reforma. Občanů, podle kterých je nynější systém důchodů neudržitelný a potřebuje změnu, meziročně ubylo o pět procentních bodů na 67 procent. Vyplynulo to z květnového průzkumu agentury STEM.

Je na místě, aby politici určovali výši marže obchodů? Jak by měli lidé v době stoupající inflace chytře spořit? Nejen o tom se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal ekonom a člen NERV Aleš Rod, který se regulacemi a ekonomií veřejného sektoru zabývá dlouhodobě.

Před vojnou pracoval ve výzkumném ústavu, po vojně ho to nasměrovalo k hasičům. Nejprve zakotvil na oddělení stavební prevence, poté okusil práci požárníka na Správě a útvaru Sboru požární ochrany v Hradci Králové a už tu zůstal. Na svém kontě má téměř tisíc zásahů, které byly především u dopravních nehod a nyní si užívá zaslouženého důchodu. Tentokrát jsme zařadili mezi (ne)obyčejné Roberta Hypiuse.

Počet lidí, kteří pobírají starobní penze, loni druhý rok v řadě klesal. Za poslední dva roky se snížil celkem o 37 tisíc. Na konci minulého roku Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyplácela 2,38 milionu starobních důchodů. Do konce roku 2019 lidí se starobní penzí postupně přibývalo. Vyplývá to ze statistik ČSSZ. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se v posledních dvou letech výrazně zvýšil počet zemřelých, a to hlavně v jarních a podzimních měsících ve vlnách koronavirové epidemie. Česko patří k zemím s vysokým počtem obětí.

Paní Jarka pracovala jako zdravotní sestra v nemocnici v Rychnově nad Kněžnou neuvěřitelných 59 let. Mnoho let působila na interním oddělení a v poslední době především na následné péči. Nyní jde po necelých šedesáti letech náročné práce do důchodu.

Pomoc, potřebuji ostříhat! Tak zní nejeden výkřik na sociálních sítích, kde lidé hledají kadeřníka, který by je přijel ostříhat až domů. Těch, kteří to umí s nůžkami je v Česku poměrně hodně, jen málo z nich má však potřebné povolení vykonávat činnost takzvaně mobilně. A to se netýká jen kadeřnic, ale například také manikérek. Za porušení přitom hrozí až miliónová pokuta.